Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Německo se propadlo v testech PISA, měřících schopnosti studentů. Možná by k tomu měl co říci Thilo Sarrazin, který se před lety vyloučil ze slušné společnosti knihou, v níž popisoval neochotu tureckých imigrantů vzdělávat se.
Krátce po skončení učitelské stávky se začalo v Česku hojně diskutovat o výsledcích mezinárodních testů PISA, které ukazují schopnosti žáků a studentů. Výsledky nepotěšily zastánce pokračujícího lití peněz do dalších a dalších tisíců učitelů a jejich asistentů. Sice jsme se v řadě položek dál zhoršili, ale stále držíme slušné pozice v žebříčcích. Zejména díky tomu, že se evropské země v kvalitě vzdělávání hluboce propadají.
Šok zažilo Německo, které tak špatné výsledky – ať už jde o matematickou gramotnost, či jiné kompetence – ještě nikdy nezažilo. V žebříčku kvality vzdělání se země propadla dokonce až za Česko. Na covid a zavírání škol to nelze svádět, protože jde o pokračování déletrvajícího trendu, který se nedaří zvrátit.
PISA testy se konají ve 44 zemích každé tři roky a trendy jsou celkem zjevné. Zatímco Evropa se propadá, Asie směřuje vzhůru. Školští experti se předhánějí v hledání důvodů souvisejících s nedofinancováním školství, se zastaralými systémy vzdělávání a s podobnými chybami a omyly zdejších politiků.
Pamětník si ovšem vzpomene na bezmála patnáct let staré varování jistého Thila Sarrazina. Dříve respektovaného ekonoma, člena bankovní rady německé centrální banky a zasloužilého sociálního demokrata, který byl po vydání své knihy Německo páchá sebevraždu z roku 2010 exkomunikován ze slušné společnosti coby rasista a xenofob. Poprvé totiž analyzoval demografické dopady turecké migrace do Německa a popsal její vliv na trh práce a budoucí ekonomický potenciál země.
Kniha si kromě jiného všímala silných rozdílů mezi různými skupinami migrantů ve schopnostech a ochotě vzdělávat se. Neukončené vzdělání mělo jen dvanáct procent Němců bez migračního pozadí. V případě Němců tureckého původu šlo ovšem o plných 33 procent. A tato propast se projevovala i v dalších stupních vzdělávání a nemizela ani v příštích generacích.
Sarrazin to považoval za problém pro budoucí německou ekonomiku, která je založená na vysoce kvalifikované pracovní síle. Naboural tím i u nás dosud hojně pěstované představy, že úbytek domácí populace na pracovním trhu může z významné části nahradit imigrace.
To bylo dlouho před slavným „Wir schaffen das“ Angely Merkelové z roku 2015 a znásobením přílivu populace se zcela jiným kulturním přístupem ke vzdělávání (feminizované evropské školství tento problém ještě specificky zhoršuje). Lze se pak divit trendům v PISA testech o osm let později?
Jestli se ale o tom nehodilo mluvit v roce 2010, tak dneska se to nesluší dvojnásob. A tak tento společensky se nehodící faktor, který nepochybně vyžaduje nějaké specifické řešení, radši všichni v Evropě škrtáme.
