Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Protiruské sankce ze strany EU komplikuje princip jednomyslnosti. Postoj jedné vlády může zhatit odhodlání všech ostatních.
Protože všechny unijní státy stále ještě jsou pluralitními demokraciemi, kde se ve volbách rozhoduje o složení parlamentu a potažmo i vlády, musejí všechny vládní garnitury při svém rozhodování brát alespoň trochu ohled na veřejné mínění.
Jak složitě se budou tvořit postoje některých vlád k Putinově agresi, nám může napovědět průzkum Evropské rady pro zahraniční vztahy z roku 2019, který proběhl ve čtrnácti zemích. V něm byla položena i otázka, na které straně by měla Evropa stát v případě blíže nespecifikovaného konfliktu mezi USA a Ruskem.
Z výsledků vyplývá, že drtivá většina Evropanů nehodlá stát ani na jedné straně konfliktu. Nejvíce „pacifistů“ je v Rakousku, v Řecku, v Maďarsku a v Německu. Naopak nejméně jich najdeme v Polsku, v Dánsku a také u nás.
Poměr mezi těmi, kdo by dali přednost americké a ruské straně, je dost rozdílný. V proruském postoji bezkonkurenčně vedou Slováci s dvaceti procenty, s odstupem následovaní Italy a Čechy. Postoje našich občanů však vyvažuje třetí nejvyšší počet těch, kdo se vyslovili pro USA. První v tomto punktu skončilo Polsko a druhé Dánsko.
V poměru „odhodlaných“ na straně USA vede Dánsko (7:1), následované Polskem (přes 5:1), Švédskem, Rumunskem, Nizozemskem a Francií, kde se poměr pohybuje mezi 3 a 4,4 ku 1. V Česku je to cca 2,5 ku 1. Proruský poměr je bezkonkurenčně nejsilnější na Slovensku (3,3:1), které s odstupem následují Rakousko a Řecko.
Výsledky průzkumu samozřejmě nelze přeceňovat třeba proto, že v době dotazování v USA úřadoval prezident Trump, kterého velká část Evropanů nemohla vystát. Také postoje části Evropanů vůči Rusku by po čerstvých zkušenostech s Putinem asi byly jiné.
A samozřejmě je důležité i to, že sankce EU budou prezentovány jako evropské, nikoli transatlantické, nebo dokonce americké.
Přesto je dobré uchovat tato čísla v paměti. Vlády, které půjdou proti nim, budou muset prokázat značnou odvahu a zapojit i veškeré své komunikační schopnosti a kapacity. To, jak se vlády Slovenska, Řecka, Rakouska, tradičně proruského Kypru a možná i některé další v této těžké chvíli rozhodnou, může významně ovlivnit osud Ukrajiny, potažmo celé Evropy.
