Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

Komentář: Darwinova cena pro Olafa Scholze

Návrh německého kancléře Scholze na rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v EU je důkazem, že se opravdu vůbec nepoučil.

Komentář: Darwinova cena pro Olafa Scholze
Olaf Scholz | foto Alexandros Michailidis / Shutterstock.com

Normální člověk se špatnými zkušenostmi učí. Dítě, které si spálí ruku o rozpálená kamna, na ně příště nesáhne, ani když jsou studená. Puberťák, který se zlíská rumem tak, že tři dny zvrací, bývá příště obvykle mnohem opatrnější, stejně jako dospělý chlap, kterého žena chytne s jinou doma in flagranti.

Je to taková životní nezbytnost, kterou kdysi jistý Charles Darwin nazval přirozeným výběrem. Nepoučitelní jsou prostě slepým vývojovým ramenem.

Tato nijak hluboká myšlenka musela projet každému myslícímu člověku hlavou v okamžiku, kdy německý kancléř Olaf Scholz přišel s nápadem, že současná situace vyžaduje zahájit diskusi o rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v Evropské unii i na témata, u kterých mají nyní členské země právo veta. Předně na zahraniční politiku. Zřejmě proto, že na sankce proti Rusku mají momentálně některé země významně odlišné názory než jiné.

Příliš drahá vstřícnost

Tak se na to podívejme z hlediska čerstvé zkušenosti. Většinové rozhodování znamená, že prakticky vždy nevyhnutelně vítězí názor největších členů Unie. Bez dohody mezi Francií a Německem ve většinovém hlasování neprojde prakticky nic teď ani nikdy v budoucnu.

V minulých letech obě tyto země vedly svou zahraniční politiku velmi vstřícně nejen vůči Rusku, ale i Číně. Mimochodem společně s třetí největší evropskou ekonomikou – Itálií. Vedlo to k oslabování transatlantických vztahů. A ještě k tomu bez investic do vlastní obrany.

Bylo by lépe, kdyby byla bývala tato politika jednotnou politikou EU, nebo je lépe, že si východní členové EU, zejména Polsko a pobaltské země, uchovali obezřetnost a nedůvěru k ruskému impériu a byli schopni jako první účinně začít pomáhat napadené Ukrajině a chránit západní hodnoty?

Odpověď je dost jednoduchá. Specifická historická zkušenost a národní zájmy a diskuse o nich jsou pro životaschopnost evropského spolku zásadní. A ten, kdo se odmítne mýlit s většinou, by měl být chráněn, a nikoli likvidován.

Zběsilý zelený svět

Důsledky toho, co se stane, když to tak není, vidíme na klimatické politice EU, jejíž významná část se schvaluje právě většinovým hlasováním, bez ohledu na specifické podmínky jednotlivých členských zemí.

Pro ilustraci lze uvést třeba samotnou konstrukci taxonomie, která se zrodila prakticky bez možnosti zásahu národních států, a těm nejpostiženějším pak nezbývalo než roky trvajícím lobbováním prosadit zcela nedostatečné výjimky.

Ty třeba Česku umožní alespoň v nejbližším desetiletí přežít ve zběsilém zeleném světě, kde ani současná brutální zkušenost s pádem do extrémního energetického nedostatku nevede k jinému návrhu než ještě houšť a větší kapky v podobě programu REPowerEU.

Vetovat lze dnes prakticky jen zelené daňové návrhy, což je nedostatečné. A jestli dnes neseme následky usilovně budované zelené závislosti na ruském plynu, není to důsledek chybějícího většinového rozhodování, ale pravý opak.