Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Koho uráží bezoký Hitler

Pojmenovávání nových druhů je výsadou jejich nálezců. Co když ale začne být jméno po letech problematické?

Koho uráží bezoký Hitler
Sbírka hmyzu, ilustrační obrázek | Shutterstock.com

Hitler obývající odlehlé slovinské jeskyně je béžový, slepý a nebudí vůbec žádné nadšení. Řeč není o Führerovi, ale o malinkém střevlíkovi, kterého v roce 1937 pojmenoval Němec Oskar Scheibel Anophthalmus hitleri neboli „bezoký Hitler“. Průsvitný brouk se nemá ve svém přirozeném prostředí moc čeho obávat – s výjimkou nadšených sběratelů nacistických memorabilií, kteří ho sbírají, ač to zákon zakazuje.

Na černém trhu vám vynese přes tisíc liber. Kradou se dokonce i mrtví brouci – Bavorská národní zoologická sbírka přišla už téměř o všechny své exempláře A. hitleri. „Je to nevinný hmyz,“ říká antropoložka Mirjana Roksandicová z kanadské Winnipegské univerzity, „proč mu nezměníme jméno a neukončíme toto nelegální obchodování?“

Vědci se už desítky let dožadují, aby dostal Anophthalmus hitleri méně hanlivé označení. Zoologické názvosloví se ale drží pravidla, že přednost má první odborník, který živočišný druh popsal. Ať už jde o Nannaria swiftae (stonožku Taylor Swiftové), nebo Leninia stellans (Leninova šestimetrového ichtyosaura), jednou dané jméno se musí dodržovat.

Zatímco sochy historických nepřátel padají a jejich portréty a jména mizí z největších světových budov, výzkumníci uvažují, zda by jména měla v taxonomickém světě přežívat, či raději ne. Vědci jako Roksandicová volají po vymazání jmen, jež vzdávají čest kolonialistům, a v některých případech po obnovení původních označení.

O etičnosti se nediskutuje

Živočišné druhy mají vždy dvouslovné odborné označení (často latinské, ale může být v jakémkoli jazyce), pod kterým jsou známé po celém světě. Homo sapiens nebo Canis lupus, v nichž „sapiens“ nebo „lupus“ je druhové označení a „Homo“ a „Canis“ rodové, jsou zapsané napříč dějinami neměnným a snadno rozpoznatelným způsobem. Tato pravidla formalizoval švédský botanik Carl Linné v roce 1753.

Dnes pravidla vymáhá Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu (ICZN). Prezident ICZN Thomas Pape prohlašuje, že jeho organizace zajišťuje „stabilitu a univerzálnost“ nomenklatury, což zahrnuje také „stanovení pravidel vědeckého pojmenovávání, nikoli vedení diskusí o jeho etičnosti“. Co se brouka hitleriho týče, Pape říká: „V době, kdy bylo jméno navrženo, nebylo ještě nijak hanlivé a za dalších sto let už opět nemusí být hanlivé.“

Toto rigidní stanovisko se vztahuje i na pojmenovávání osob. V roce 2021 Roksandicová navrhla, aby se přejmenoval pradávný lidský druh nalezený v Zambii z Homo rhodesiensis na Homo bodoensis. Roksandicová v článku v časopise Evolutionary Anthropology naléhala na taxonomisty, aby se zbavili označení „rhodesiensis“, jež je spojené s koloniálním státem Rhodésie a tamějším porušováním lidských práv.

„Nabízí se možnost změnit obecné označení,“ navrhuje viceprezident ICZN Patrice Bouchard. Takový případ zná precedens: Americká entomologická společnost se před pár lety rozhodla, že nebude pro Lymantria dispar nadále používat označení „cikánská můra“, protože jej považuje za hanlivé vůči Romům.

Vandalové útočí

Tato problematika má navíc svou temnou stránku: kodex ICZN, který byl naposledy aktualizován v roce 1999, vyžaduje, aby bylo jméno nově objeveného živočišného druhu uvedeno v odborné literatuře, nemusí se však nutně jednat o recenzovaný časopis. Tím se věděcké pole stává přístupnějším pro amatérské taxonomisty, kteří mohou objevit a pojmenovat nové druhy – má to však i odvrácenou tvář, a tou je neslušné vědecké chování známé jako „taxonomický vandalismus“. Vandalové pročesávají preprinty a další publikace, shromažďují důkazy nasbírané jinými a pak dosud neznámým druhům dávají svá vlastní jména.

Ředitel Botanického ústavu ukrajinské Národní akademie věd Sergej Mosjakin se domnívá, že taxonomickou historii „nelze změnit“ a „neměla by se vymazávat“. Podle jeho názoru se dá řadě problémů vyhnout, pokud výzkumníci přestanou pojmenovávat živočišné druhy podle lidí, kteří „nemají v zásadě nic společného s přírodními vědami“.

To možná zachází příliš daleko, neboť vzrušení z pojmenování živočišných druhů po slavných lidech nejspíše generuje jistý zájem, jenž by veřejnost jinak možná nevykazovala. Taxonomisté by si ale mohli dvakrát rozmyslet, než jim dají jména politická, naprosto nepochopitelná nebo prostě jen urážlivá.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.