Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Celý článek
0

Klíšťata s bakteriálním kabátem

Nový výzkum ze Spojených států naznačuje, že bakterie lymské boreliózy pomáhají infikovaným klíšťatům přežít zimu. Klíšťata jsou díky nákaze aktivnější a mohou se rychleji šířit na sever.

Klíšťata s bakteriálním kabátem
ilustrační foto | Profimedia.cz

Bakterie se ve svých hostitelích chovají různým způsobem a některé jejich projevy mohou být skutečně pozoruhodné. Nedávný výzkum například ukázal, že nákaza lymskou boreliózou dovoluje jistému americkému klíštěti lépe snášet chlad. To mimo jiné znamená, že nakažení jedinci s větší pravděpodobností přežijí zimu a jsou v chladném počasí aktivnější, což může klíšťatům – v době globálního oteplování – pomoci v jejich rychlejším šíření na sever.

Klíště Ixodes scapularis (black-legged tick) je blízkým příbuzným „našeho“ klíštěte obecného (Ixodes ricinus). Žije v širokém pásu při východním pobřeží Severní Ameriky – od severního Mexika přes Texas, Floridu až po jižní Kanadu, kam začalo masivně pronikat až v devadesátých letech minulého století. Podobně jako klíště obecné může přenášet bakteriální onemocnění lymskou boreliózu. Její výskyt se ve Spojených státech v posledních dvou dekádách ztrojnásobil, každoročně zasáhne až 476 tisíc osob a zhruba 1,6 milionu Američanů kvůli ní aktuálně trpí chronickými problémy. Pro úplnost dodejme, že v Česku jde každoročně zhruba o čtyři tisíce nakažených, klíštětem obecným se však výzkum nezabýval.

„Zimní“ klíšťata

Pokusům s klíšťaty – překvapivě jednoduchým, ale přesvědčivým – se po tři zimy věnovala ekoimunoložka Laura Fergusonová z Dalhousie University v Kanadě a na začátku ledna o nich stručně informoval vědecký časopis Science. Fergusonová sesbírala v přírodě celkem 600 klíšťat a přes zimu je nechala venku v nádobkách s listím, ve kterých teplota kolísala mezi osmnácti stupni pod nulou a dvaceti stupni nad nulou. Na jaře spočítala, kolik klíšťat přežilo, a výsledky jsou následující: nakažených klíšťat přežilo 79 procent, kdežto „čistých“ jen padesát procent. „Nakažená klíšťata mají obrovskou výhodu v přežívání zimy,“ komentovala výsledky pro Science Fergusonová.

Druhý pokus byl laboratorní. Nakažená a nenakažená klíšťata Fergusonová dlouhodobě vystavila třem různým podmínkám – mrazu, teplotám okolo tří stupňů nad nulou a konečně kolísavým teplotám, které se kvůli měnícímu se klimatu v zimě vyskytují (a budou vyskytovat) stále častěji. Když se nějaké klíště probralo z letargie a začalo lézt, zachytil jeho aktivitu infračervený paprsek. Nejaktivnější byla nakažená klíšťata vystavená střídavým teplotám – probrala se v průměru na čtyři dny v týdnu a během této doby si byla připravená najít hostitele a „zakousnout se“. Oproti tomu nenakažená klíšťata se za těchto podmínek probrala v průměru jen na jeden až dva dny týdně a stejně na tom byla klíšťata vystavená stálé, neměnné teplotě. „Zimní podmínky mohou podporovat schopnost infikovaných klíšťat najít si hostitele a šířit nákazu dál,“ shrnula výsledky Fergusonová.

Jestli mají borelie podobný vliv i na středoevropské – blízce příbuzné – klíště obecné, není v tuto chvíli jasné. Pokud ano, nebyla by to úplně nejlepší zpráva.