Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Krátce před začátkem automobilového veletrhu v Pekingu německá automobilka přiznává, že ji v prodejích elektromobilů předhání čínská konkurence.
Krátce před začátkem automobilového veletrhu v Pekingu německá automobilka přiznává, že ji v prodejích elektromobilů předhání čínská konkurence.
Nový výzkum ze Spojených států naznačuje, že bakterie lymské boreliózy pomáhají infikovaným klíšťatům přežít zimu. Klíšťata jsou díky nákaze aktivnější a mohou se rychleji šířit na sever.
Bakterie se ve svých hostitelích chovají různým způsobem a některé jejich projevy mohou být skutečně pozoruhodné. Nedávný výzkum například ukázal, že nákaza lymskou boreliózou dovoluje jistému americkému klíštěti lépe snášet chlad. To mimo jiné znamená, že nakažení jedinci s větší pravděpodobností přežijí zimu a jsou v chladném počasí aktivnější, což může klíšťatům – v době globálního oteplování – pomoci v jejich rychlejším šíření na sever.
Klíště Ixodes scapularis (black-legged tick) je blízkým příbuzným „našeho“ klíštěte obecného (Ixodes ricinus). Žije v širokém pásu při východním pobřeží Severní Ameriky – od severního Mexika přes Texas, Floridu až po jižní Kanadu, kam začalo masivně pronikat až v devadesátých letech minulého století. Podobně jako klíště obecné může přenášet bakteriální onemocnění lymskou boreliózu. Její výskyt se ve Spojených státech v posledních dvou dekádách ztrojnásobil, každoročně zasáhne až 476 tisíc osob a zhruba 1,6 milionu Američanů kvůli ní aktuálně trpí chronickými problémy. Pro úplnost dodejme, že v Česku jde každoročně zhruba o čtyři tisíce nakažených, klíštětem obecným se však výzkum nezabýval.
Pokusům s klíšťaty – překvapivě jednoduchým, ale přesvědčivým – se po tři zimy věnovala ekoimunoložka Laura Fergusonová z Dalhousie University v Kanadě a na začátku ledna o nich stručně informoval vědecký časopis Science. Fergusonová sesbírala v přírodě celkem 600 klíšťat a přes zimu je nechala venku v nádobkách s listím, ve kterých teplota kolísala mezi osmnácti stupni pod nulou a dvaceti stupni nad nulou. Na jaře spočítala, kolik klíšťat přežilo, a výsledky jsou následující: nakažených klíšťat přežilo 79 procent, kdežto „čistých“ jen padesát procent. „Nakažená klíšťata mají obrovskou výhodu v přežívání zimy,“ komentovala výsledky pro Science Fergusonová.
Druhý pokus byl laboratorní. Nakažená a nenakažená klíšťata Fergusonová dlouhodobě vystavila třem různým podmínkám – mrazu, teplotám okolo tří stupňů nad nulou a konečně kolísavým teplotám, které se kvůli měnícímu se klimatu v zimě vyskytují (a budou vyskytovat) stále častěji. Když se nějaké klíště probralo z letargie a začalo lézt, zachytil jeho aktivitu infračervený paprsek. Nejaktivnější byla nakažená klíšťata vystavená střídavým teplotám – probrala se v průměru na čtyři dny v týdnu a během této doby si byla připravená najít hostitele a „zakousnout se“. Oproti tomu nenakažená klíšťata se za těchto podmínek probrala v průměru jen na jeden až dva dny týdně a stejně na tom byla klíšťata vystavená stálé, neměnné teplotě. „Zimní podmínky mohou podporovat schopnost infikovaných klíšťat najít si hostitele a šířit nákazu dál,“ shrnula výsledky Fergusonová.
Jestli mají borelie podobný vliv i na středoevropské – blízce příbuzné – klíště obecné, není v tuto chvíli jasné. Pokud ano, nebyla by to úplně nejlepší zpráva.
