Vybrané články
z týdeníku The Economist

Klid po bouři

S tím, jak pandemie v bohatých zemích ustupuje, politika i byznys se začínají uklidňovat.

Klid po bouři
ilustrační foto | Shutterstock.com

Nikoho nepřekvapí, že pandemie covidu-19 zvedla v roce 2020 ve světě novou vlnu ekonomické nejistoty. Na začátku letošního roku to však – přestože počet nakažených celosvětově stoupal – vypadalo, že se lidem začíná vracet pocit jistoty. Vyplývá to ze čtvrtletního měření globálních ekonomických a politických nepokojů zachyceného v Indexu světové nejistoty. V první čtvrtině roku 2020 dosáhl světového maxima, ve třech měsících končících letošním březnem se však prudce propadl na nejnižší hodnotu za čtrnáct let. 

Na rozdíl od jiných ukazatelů nejistoty, jako je tržní volatilita, index zpracovává sadu informací o 143 zemích. Máme jej také k dispozici dříve než analýzy volatility růstu HDP (některé země stále ještě nezveřejnily HDP za rok 2020). Hites Ahir a Davide Furceri z MMF a Nick Bloom ze Stanfordovy univerzity k sestavení indexu využili zprávy o jednotlivých zemích, které publikovala sesterská společnost The Economist, Economist Intelligence Unit, a spočítali, kolikrát se v nich objevila slova „nejistý“, „nejistota“ a „nejistoty“ (byť ne jejich synonyma). V posledních třech desetiletích se tyto termíny objevovaly v průměru o něco málo víc než jedenapůlkrát na deset tisíc slov. Jejich počet je následně vydělen celkovým počtem slov v každé zprávě. Nárůst relativního množství výskytu slova „nejistý“ a jeho odvozenin naznačuje, že nejistota narůstá či naopak. 

Z výpočtů vyplynulo, že vyhlídky nebyly nijak růžové ani před covidem. Ahir s kolegy předpokládají, že dvě předcházející události – chaotický britský odchod z EU a prezidentství Donalda Trumpa – mohly zvýšit míru nejistoty v porovnání s průměrem z let 1996 až 2010 o deset a poté dvacet procent. A pandemie vše ještě přiživila. V prvním čtvrtletí roku 2020 přesáhla nejistota míru pociťovanou po teroristických útocích z 11. září a během dluhové krize v eurozóně.

 

V době, kdy Trump ztratil v listopadu prezidentské křeslo a Británie se v samém závěru roku dohodla s EU na brexitu, začínal už index nejistoty padat. Poklesu mohlo pomoci také oznámení firem Pfizer a BioNTech o dokončení první účinné vakcíny z 9. listopadu. S tím, jak bohaté země rozjely hned v první čtvrtině letošního roku očkovací programy, propadl se index pod dlouhodobý průměr. 

Pokles nejistoty může být vzhledem k žalostnému stavu pandemie překvapivý. V první čtvrtině letošního roku byl oficiálně zaznamenán téměř milion úmrtí na covid-19, což je nejvyšší čtvrtletní údaj od začátku pandemie. Index je však navázaný na HDP, a tím pádem mají vyšší váhu bohaté země s moderními očkovacími programy. Nejnovější údaje se týkají jen prvního kvartálu a nereflektují strašlivou druhou vlnu v Indii ani hrozbu, kterou představuje mutace B.1.617 (indická varianta), která zde byla poprvé zaznamenána. 

Tvůrci indexu nicméně neočekávají, že by indická krize covidu-19 s jejich výpočty zásadně zahýbala. Částečně proto, že země, jež jsou nejnáchylnější k „přetékání“ nejistoty, mají jen malý podíl na globálním HDP. V bohatém světě jsou zatím stále zřejmější známky toho, že ekonomické zotavení je v plném proudu; je to vidět všude, od pracovního trhu po spotřebitelské ceny. Pohled na index světové nejistoty tedy může člověku dodat optimismus.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.