Kličkovaná před pokutami. Regulace tlačí automobilky k elektřině

Mnoho automobilek včetně Škody Auto nesplnilo emisní limity. Začínají se počítat pokuty a utahují se šrouby. Do roku 2030 chce Evropská komise 30 milionů „čistých“ aut.

Kličkovaná před pokutami. Regulace tlačí automobilky k elektřině
Čeští řidiči si loni koupili jen asi 5,2 tisíce aut do zásuvky. Daleko větší úspěch mají eletromobily v zemích, kde je vlády štědře dotují. | Tomáš Novák týdeník HROT

Evropské automobilky loni zažily tragický rok. V celé Unii se prodalo jen necelých deset milionů nových aut, skoro o čtvrtinu méně než o rok dříve. Hůře bylo za poslední dvě dekády jen před sedmi lety, kdy si trh sáhl na dno kvůli táhlé recesi následující po pádu americké banky Lehman Brothers.

Jedno z mála kladných čísel výrobci vykázali v kolonce elektromobilů a plug-in hybridů. Prodalo se jich o 137 procent víc než v roce 2019 - zhruba 1,4 milionu.

Tato zdánlivě dobrá zpráva nicméně nemusí být dostatečně dobrá. Ani s rekordní výrobou i odbytem aut na baterku řada automobilek nevyhoví emisním limitům, které musejí výrobci od loňského roku u dodávek na evropský trh plnit. Týká se to i české Škody Auto. „Stanovené cíle emisí CO2 pro rok 2020 jsme nesplnili,“ říká mluvčí firmy Pavel Jína.

Klíčový sektor evropského průmyslu čeká i letos těžký rok. Vedle recese způsobené čínskou chřipkou bude evropská regulace na automobilky stále silněji tlačit, aby postupně přesměrovaly velkou část výroby do elektromobility.

Elektromobilita na dopingu

V Česku se loni prodalo 5241 elektromobilů a hybridů do zásuvky, meziroční nárůst je více než třísetprocentní. Ale například ve srovnatelně lidnaté Belgii jsou prodeje devítinásobné a v Německu se počítají na stovky tisíc. Nižší je u nás i podíl prodaných čistých elektroaut.

Tuzemský trh v podstatě dokazuje, že jen samotný dobrý pocit z čisté jízdy autem k prosazení pořád podstatně dražších vozů do zásuvky nestačí. V Česku, kde je podpora elektromobility ze strany státu víceméně nulová, se navíc o už tak nízká čísla zasluhují v drtivé většině firmy. „Fleetové prodeje tvoří zhruba 90 procent z celkového objemu prodejů našich plug-in modelů,“ upozorňuje mluvčí automobilky Hyundai David Pavlíček. O třech čtvrtinách zásuvkových vozů mířících do podnikových flotil hovoří i Pavel Jína ze Škody Auto.

Česká republika
• 5241 elektromobilů a plug-in hybridů se prodalo v roce 2020.
• 325 % byl meziroční nárůst.
• 2,6 % činil podíl na prodaných nových autech.
Evropská unie
• 1,4 mil. aut s dobíjením ze zásuvky se prodalo v roce 2020.
• 137 % byl meziroční nárůst.
• 10,1 % činil podíl na celkových prodejích.

Zástupci českých automobilek celkem pochopitelně argumentují, že bez podpory se nedají závratné pokroky čekat ani v Česku. „Bohužel ale státu chybí jasná koncepce, navíc ve druhé polovině roku 2020 a prakticky pro celý rok 2021 zmizela jakákoliv podpora nízkoemisní mobility,“ kritizuje výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Pomalá je u nás i příprava infrastruktury.

V Německu dotace na nový elektromobil nebo hybrid dělá devět tisíc eur, ve Francii je o dva tisíce skromnější. Agentura Bloomberg popisuje efekty tak absurdně vysoké podpory - prodejcům se po jejím zavedení zvedly prodeje až desetinásobně. Některé německé autosalony prý dokonce díky kombinaci různých dotací dokázaly nabídnout auta na dlouhodobé splátky za symbolických deset eur měsíčně.

Jiné země jdou na podporu elektromobility jinou cestou - nejrůznějšími úlevami a naopak znevýhodňováním aut se spalovacími motory. Například Norsko, které loni jako první země v Evropě prodalo více „zelených“ než tradičních osobních vozů, odpouští DPH. Elektroauta jsou díky tomu o třetinu levnější; řidiči pak ušetří také za silniční daň nebo mýto.

Čisté vozy z Česka

Zatímco čeští řidiči k celkovému zezelenání evropského vozového parku zatím příliš nepřispívají, jinak tomu brzy bude u tuzemských automobilek. Dvě z nich už elektromobily a hybridy vyrábějí a třetí se přidá letos.

Škoda Auto loni vyrobila 900 elektroaut Enyaq a přes 25 tisíc hybridních superbů a octavií. Stejně jako téměř 28,5 tisíce elektromobilů Kona od konkurenční automobilky Hyundai šla drtivá většina na vývoz. „Předpovídat čísla pro letošní rok je samozřejmě obtížné, nicméně předpokládáme, že by se počet vyrobených vozů Kona Electric měl pohybovat na podobné úrovni jako vloni,“ odhaduje mluvčí výrobního závodu Hyundai Petr Michník.

Škoda Auto plány zveřejňovat nechce. Obecný trend ve vývoji automobilového průmyslu v Evropě ale naznačuje, jakým směrem se bude ubírat. Svědčí o tom ostatně i rozšíření výroby kolínské automobilky, nově už s názvem Toyota Motor Manufacturing, o model Yaris v hybridním provedení. „Podíl vozidel s alternativními pohony na celkovém mixu výroby českého automobilového průmyslu bude dál rapidně růst,“ předpovídá Zdeněk Petzl.

Západoevropské automobilky se v loňském roce vypjaly také k rekordním výkonům. Výroba i prodeje elektromobilů rostly o desítky i stovky procent. Po letech váhání a odkladů se podařilo „místním“ poprvé vážněji konkurovat americké Tesle. Ta sice s půlmilionem vyrobených elektroaut zůstává jasným světovým lídrem, přišla ale o dominanci v Evropě. Loni ji díky 117 tisícům prodaných modelů ID.3 sesadil z trůnu Volkswagen. Automobilka miliardáře Elona Muska zaostala o 20 tisíc.

Únik na poslední chvíli

Ani zjevná souvislost mezi úspěšností elektromobilů na trhu a aktuální veřejnou podporou jejich prodeje, ani ekonomický útlum způsobený pandemií nicméně neobměkčily Evropskou komisi, aby slevila z dalšího tlaku na podporu elektromobility, a to ve formě emisních limitů.

Limit 95 gramů CO2 na kilometr v průměru u celé prodané flotily, stejně tak pokuta 95 eur za každý gram a auto zůstaly v platnosti. Některým automobilkám se podařilo sítem složitých výpočtů projít už na podzim - pochlubily se tím třeba francouzské společnosti Renault a PSA.

Jiné honily prodeje na posledním kvartálu, který byl právě díky státní podpoře mimořádně velmi úspěšný. Například koncern Daimler prodal za poslední tři měsíce roku polovinu ze svých 160 „čistých“ vozů. Utekl tak doslova hrobníkovi z lopaty a pokutě se vyhne.

Naopak těsné, ale přece jen nesplnění limitů hlásí už v lednu skupina Volkswagen. Do limitů se nevešla o půl gramu. Snížit dostatečně emise se nepodařilo ani dceřiné Škodě Auto. „V důsledku neočekávaného dopadu pandemie koronaviru došlo ke zpoždění uvedení našich elektromobilů na jednotlivé trhy,“ vysvětluje mluvčí Pavel Jína. Výši pokuty celá skupina odhaduje předběžně asi na 170 milionů eur.

K lepším výsledkům si někteří výrobci pomáhali také poněkud sporným – ovšem naprosto legitimním – vytvářením aliancí. Díky tomu se už měsíce před koncem roku mohl smát koncern Fiat Chrysler, který se dohodl na spolupráci na společném vykazování prodejů s Teslou. V realitě tak sice vyráběl pořád stejně „špinavá“ auta, v průměru ale byla čistší. Pochopitelně to není zadarmo, vyjde to ale levněji než miliardové pokuty.

Do vynesení konečného verdiktu ještě několik měsíců zbývá. „Skutečnou výši pokut za nedodržení emisních limitů budeme znát někdy ve druhé polovině tohoto roku,“ říká Zdeněk Petzl. Díky dobrým číslům z konce roku prý snad nebude většina automobilek od cíle daleko. Neměly by tak hrozit původně odhadované sankce v desítkách miliard eur.

Ještě přísnější

Šéf Volkswagenu Herbert Diess při komentování předběžných výsledků označil rok 2020 za zlom pro evropský automobilový průmysl. Tržní podíl nízkoemisních aut dosáhl skoro deseti procent. Odpovídají tomu investice všech velkých hráčů do nových ekologických modelů. A pokračovat bude také tlak Evropské komise.

Evropská asociace výrobců automobilů se na konci loňského roku ohradila proti novému plánu komise ve věci udržitelnosti a chytré mobility. Podle asociace je nepředstavitelné dosažení jednoho z pilířů, a sice aby do roku 2030 jezdilo po evropských silnicích 30 milionů bezemisních vozů.

„Bohužel, tato vize je velmi vzdálená dnešní realitě,“ komentuje návrh šéf asociace Eric-Mark Huitema. Znamenalo by to podle něj zvýšit dnešní počet elektromobilů v Evropě padesátinásobně za deset let.

Huitema upozornil také na další často opomíjený problém: Evropská infrastruktura není na podobnou zátěž připravená. Místo stanovování ambiciózních cílů a dotování elektromobilů by se prý měl Brusel zaměřit třeba na podporu výstavby sítě dobíjecích stanic, aby tím udělal elektromobily atraktivnějšími.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní