Vybrané články
z týdeníku The Economist

Když to bouchne

Policejní násilí, rasa a protesty v Americe.

Když to bouchne
ilustrace Vojtěch Velický

Sto tisíc Američanů padlo za oběť viru. Vesmírný let dokládá americkou vynalézavost. Ve městech po celé Americe ukazují protesty zažehnuté rasovou nespravedlností ošklivou tvář Ameriky. V listopadu se budou muset voliči rozhodnout mezi republikánem zastávajícím linii práva a pořádku a nanicovatým bývalým viceprezidentem kandidujícím za demokraty. Píše se rok 1968. A také 2020.

V roce 1968 to byl chřipkový virus a do vesmíru letěla mise Apollo 8. Nespravedlnost však měla stejně zhoubný efekt. Jak napsal James Baldwin zkraje 60. let minulého století, rasismus „narušuje – pokud rovnou neničí – všech americké snahy o vybudování lepšího světa. Tady, tam, kdekoliv.“ Více než 350 měst dnes povstalo poté, co byl neozbrojený Afroameričan George Floyd zabit bílým policistou. Téměř devět minut v něm, hluchý k Floydovým prosbám a rostoucímu znepokojení přihlížejících, dusil život. 

Jiná pravidla a čiré opojení

Není divu, že si jiskra snadno našla opodál ležící hromadu suchého dříví. Oheň hoří ze stejných důvodů, jako už tolikrát předtím, protože řada Afroameričanů stále žije v oblastech s nejhoršími školami, nejhorší zdravotní péčí a nejhoršími pracovními místy. Protože na černochy se pravidla uplatňují jinak. Protože covid-19 jasně ukázal, že kdykoliv Ameriku zasáhne neštěstí, černá Amerika trpí nejvíc. Protože panuje přesvědčení, že policie je tu proto, aby chránila bohatá předměstí a chudé držela pěkně zkrátka. A ano, pak je tu čiročiré opojení, vyvolané sounáležitostí s davem, který najednou našel hlas a dožaduje se, aby byl slyšet. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit