Vybrané články
z týdeníku The Economist

Když prach zabíjí lidi i ekonomiku

Blízký východ vysychá víc a víc a písečné bouře jsou čím dál častější.

Když prach zabíjí lidi i ekonomiku
Písečná bouře v iráckém městě Basra | foto Shutterstock.com

Obloha zoranžověla a lékaři nevěděli, kam dřív skočit. Na pohotovostech v nemocnicích si tisíce Iráčanů stěžovaly, že nemohou dýchat. Některé museli připojit na plicní ventilaci. Podniky nechaly pracovníky doma, školy se zavřely, letiště rušila lety. Život se zastavil v mračnech prachu.

Takové výjevy zažívá Irák od dubna téměř každý týden. V uplynulých desetiletích bývaly běžné dvě tři velké písečné bouře do roka. Letos na jaře jich Irák zažil už přinejmenším osm, včetně jedné, při níž 16. května skončily na čtyři tisíce lidí v nemocnicích. V sousední Sýrii dva lidé zemřeli. Častější bouře sužují miliony lidí a způsobují miliardové škody.

Sahara v plicích

Písečné bouře vždy patřily k životu v oblasti. Na Sahaře, největší písečné poušti na světě, a v Arabské poušti, třetí největší, je písku víc než dost. Každý rok odnese vítr zhruba 60 tun jemného saharského písku až do Karibiku. V některých zemích je suchý prašný vítr tak běžný, že si vysloužil zvláštní pojmenování.

Státy v Perském zálivu mají šamál, který vane ze severozápadu. Vysoké mrakodrapy v Dubaji a bahrajnském hlavním městě Manámě při něm mizí za neprůhledným závojem prachu. Egypťané zase znají chamsín, což arabsky znamená padesát, protože právě tolik dní tento vítr obvykle na jaře fouká. Někdy s sebou přinese tolik Sahary, že zastíní slunce.

Vědci říkají, že písečné bouře jsou složité a zatím jim jen málo rozumíme, ale jejich hlavní příčiny jsou přirozené. V roce 2015 mnoho lidí svádělo prudkou letní bouři v Levantě na syrskou občanskou válku v domnění, že stovky obrněnců rozvířily oblaka prachu, která zahalila celou oblast. Výzkumníci z Princetonu později našli prozaičtější kombinaci příčin neobvyklým vedrem počínaje a silným větrem konče.

Lidská činnost nicméně k četnosti prachových bouří přispívá. Stoupající poptávka po vodě způsobuje, že vyprahlý region ještě víc vysychá. Podle studie Světové banky z roku 2019 vytváří lidská činnost, jako například nadměrné čerpání vody z řek a jezer, až čtvrtinu prachu na Blízkém východě. Írán vysušil močály, aby získal zemědělskou půdu. Saddám Husajn vysušil mokřady na jihu Iráku, aby potrestal jejich obyvatele. Turecké přehrady na horních tocích Tigridu a Eufratu způsobily vysušení koryt na dolních tocích.

Mizející zbytky lesů

To všechno vytváří čím dál větší množství prachu, kterého se poté zmocní vítr. Požáry a kácení zmenšují již tak ubohé zbytky lesů v regionu, které by mohly odnášení půdy větrem zabránit. Sýrie například od roku 2001 přišla odhadem o 25 procent lesních porostů, vesměs kvůli letnímu žáru. Klimatická změna problém dál prohlubuje.

Pro ty, kdo jsou zdraví a mohou se schovat v domech, jsou písečné bouře jen nepříjemností. Lidé, kteří se přistěhují do Káhiry a nechají otevřená okna, aby dovnitř pustili trochu svěžího jarního povětří, brzy dostanou tvrdou prachovou lekci. Ovšem pro ty, kdo pracují venku, bývá při bouřích život nesnesitelný. Třeba takoví kurýři vypadají jako komparzisté z filmu Šílený Max, zcela zamotaní do šátků a s lyžařskými brýlemi na očích.

Několik studií zjistilo, že více než deset procent Saúdských Arabů trpí astmatem, což je přinejmenším zčásti důsledek prašnosti vzduchu. Jemné částečky prachu mnohdy pronikají hluboko do plic. Světová zdravotnická organizace uvádí, že cokoli nad pět mikrogramů prachových částic na metr krychlový je pro člověka nezdravé. Katařané dýchají osminásobek. Světová banka odhaduje, že znečištění ovzduší způsobuje na Blízkém východě až 30 tisíc předčasných úmrtí ročně – a toto číslo se stále zvyšuje.

Narůstají i ekonomické škody. Pracovníci zůstávají doma. Úroda mizí pod vrstvami prachu. Letiště musejí rušit lety. OSN vyčíslila přímé ekonomické škody písečných bouří na Blízkém východě na 13 miliard dolarů ročně a nepřímé jsou ještě mnohonásobně vyšší. Občasné písečné bouře jsou nepříjemné, časté bouře budou zhoubné.

2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.