Když ochrana, tak kvalitní

Arca, Blažek, Smartwings a další. Do mimořádné ochrany před věřiteli zamířilo přes šedesát firem. Co jim přinese?  

Když ochrana, tak kvalitní
Oděvní značce Blažek se kvůli covidu propadly tržby o 100 milionů korun. Kvůli tomu majitel Ladislav Blažek požádal soud o ochranu před věřiteli. | Profimedia.cz

Přes 28 let buduje oděvní značku založenou na originálním českém designu, řemeslném krejčovství a italských látkách. V obtížné zahraniční konkurenci se mu dařilo vybírat zatáčky, které mnohé české textilky už dávno pohřbily. Teď Ladislava Blažka, šéfa stejnojmenné oděvní firmy s vlastní sítí obchodů, čekají dosud nejnáročnější tři měsíce v historii společnosti. 

„Krizí jsem už zažil mnoho a nikdy bych se na ně nevymlouval, ale výpadek tržeb způsobený Covid situaci je obrovský. S tímhle se vyrovnat prostě nedá,“ říká trochu zadumaně dvaapadesátiletý byznysmen uprostřed své vlajkové prodejny v Nekázance v centru Prahy. Blažek před několika týdny požádal jako mnoho dalších podnikatelů o mimořádnou soudní ochranu před věřiteli kvůli dopadům koronaviru na svůj byznys. Blažek přišel podle svých slov kvůli jarní virové panice, následné karanténě a zavřeným obchodům v období od února do června o 100 milionů korun na tržbách. Vniveč vyšly milionové investice do masivní reklamní kampaně na letní kolekci s hercem Romanem Vojtkem, stejně jako samotný sortiment letního zboží, který byl nucen rozprodávat rovnou v likvidačních slevách.   

Celkový dopad na letošní výsledky firmy zatím nechce předvídat. Za normálních okolností Blažek utrží kolem půl miliardy korun. 

Cestovky a obchodníci

Mimořádný právní nástroj, který vláda zavedla v reakci na virový kolaps koncem dubna, firmy mohly využít do konce srpna, na poslední chvíli to udělalo desítky z nich. Mimořádné covid moratorium využilo podle informací ministerstva spravedlnosti celkem 61 firem. Mimo Blažka třeba investiční skupina Arca Capital Bohemia, aerolinky Smartwings a České aerolinie, cestovka Firo-tour či síť bister Ranchero Food. Každá z těchto společností získala tři měsíce na řešení své tíživé situace, přičemž každá si od moratoria slibuje trochu něco jiného. 

„My zejména potřebujeme informace o tom, jak trh bude v nadcházejících měsících vypadat. Je to obrovské množství proměnných, které ovlivní naše rozhodování,“ rozpovídá se Blažek. Podle něj je teď enormně obtížné odhadovat nákupní chování lidí a podle toho reagovat s objednávkami zboží, které se běžně objednává i rok a půl dopředu. „To se musí změnit. Musíme plánovat na kratší období. Musíme také zefektivnit náš provoz, přizpůsobit obchodní model a samozřejmě je ve hře i vstup investora. Získaný čas je důležitý také na jednání s našimi obchodními partnery a našimi věřiteli,“ shrnuje Blažek.

Důležité podle něj je, že díky moratoriu zůstává v plném provozu firma i její obchodní síť, všech 120 lidí nadále chodí do práce a dostává výplaty. Na druhé straně nemusí během moratoria platit věřitelům, dodavatelům a bankám. Právě s nimi teď musí během tří měsíců najít společnou řeč, jak situaci řešit. 

Naproti tomu majitelé Smartwings chápou získaný čas jako šanci na novou dohodu se státem. Bez něj si záchranu firmy dokážou představit jen stěží. Přesnější úvahy ale zatím komentovat nechtějí. 

„Jde o nalezení vhodného řešení. Všechny aerolinky jsou dnes ve stejné situaci, ale pro nás bohužel všechny podporují státy, bez jejichž pomoci by už nelétaly, například Lufthansa nebo Air France-KLM. Náš stát nám dal po dlouhém váhání záruku s nejvyšší zárukou na světě ze strany příjemce úvěru, konkrétně 30 procent, a umyl si ruce. Jak máme soutěžit s někým, kdo dostane 11 miliard eur?“ říká jeden z hlavních majitelů Smartwings Jiří Šimáně.

Debaty s věřiteli 

V úplně jiné situaci je pak investiční skupina Arca Capital Bohemia, která využila mimořádnou ochranu před věřiteli zejména proto, aby se na ni nesesypaly stovky drobných investorů, kteří za dříve velmi agilní slovensko-českou skupinou drží řadu cenných papírů, nejčastěji krátkých vysoce úročených směnek a dluhopisů. Podle neoficiálních informací týdeníku Hrot jde až o 1800 osob, přičemž 80 procent z nich pochází z Česka. Celkový dluh skupiny Arca údajně překračuje miliardu eur. 

Minulý týden skupiny J&T a Natland uvedly, že se chtějí aktivně angažovat v řešení problémů skupiny Arca, a to na straně jejích věřitelů. Co přesně z toho pro firmu a její byznys vyplyne, se teprve uvidí.

„Máme zkušenosti s vyjednáváním ve složitých a vyhrocených situacích a také schopnosti konstruktivně jednat v podobných případech se všemi zainteresovanými stranami. To pomáhá nalézt řešení, na kterém ve finále mohou věřitelé maximálně profitovat. Naší výhodou je, že kromě silného manažerského týmu můžeme zajistit i profinancování některých projektů a udržet tak jejich hodnotu na nejvyšší možné úrovni,“ vysvětluje Tomáš Raška, zakladatel a většinový vlastník investiční skupiny Natland.

Horký podzim

Není náhoda, že s mimořádnými moratorii se doslova roztrhl pytel koncem srpna a začátkem září. Mnoho firem s touto možností váhalo doslova do poslední chvíle. Podobně jako běžné moratorium, i to mimořádné je totiž veřejným signálem, že firma má problém.

 

Na rozdíl od běžného moratoria, které zná český insolvenční zákon, to mimořádné nemusí schvalovat věřitelé nadpoloviční většinou. V tomto případě stačí pouze souhlas soudu, který zhodnotí základní informace, které dlužník sepíše ve své žádosti. V ní například popisuje dopad koronaviru na svůj byznys a také prohlašuje, že nebyl v úpadku ještě dříve, než se začaly projevovat následky virové krize.

Do konce srpna navíc platila automatická ochrana před věřiteli, která jim bránila podat na dlužníky insolvenční návrh. Kromě toho do konce října běží bankovní moratorium na splácení jistiny u bankovních úvěrů. Plné dopady koronaviru se tak plně projeví až koncem roku, tedy zejména po doběhnutí mimořádného moratoria, které končí koncem listopadu. 

„Je to do jisté míry přiznání problému, ale přiznání problému je také základní podmínkou k jeho vyřešení. Po skončení současného tříměsíčního moratoria mohou dlužníci požádat o další prodloužení o tři měsíce, tentokrát však již se souhlasem věřitelů. Společnosti by proto měly při využití mimořádného moratoria zvažovat i následné kroky, intenzivně jednat s hlavními věřiteli a zákazníky a nebrat tento ochranný čas jen jako odsunutí problémů v zoufalé naději na brzký konec krize,“ hodnotí například David Zlámal, vedoucí partner týmu kapitálového a dluhového poradenství ve střední Evropě ze společnosti EY. 

Odborníci příliš nezkoušejí tipovat, kolika firmám tato mimořádná ochrana nakonec pomůže k přežití. Dá se předpokládat, že v ní skončí i firmy, které by padly bez ohledu na epidemii čínské chřipky. Jen nyní se našel ten správný a viditelný viník. Takovým firmám ani další měsíce odkladů splátek zřejmě život nezachrání.

Antipredátor na obzoru 

„Ze statistik týkajících se ,běžných‘ moratorií vyplývá, že asi 80 procent z nich následně skončí prohlášením konkursu. Je samozřejmě otázka, zda vývoj bude stejný i u těchto mimořádných moratorií, kde výchozí situace podniků může být poněkud odlišná,“ zamýšlí se také partner advokátní kanceláře Havel & Partners Dušan Sedláček.

    

Podle mnohých ale ani samotná moratoria k pomoci v jádru zdravým firmám nemusejí stačit. Ostatně už nyní se v odborných kruzích debatuje o zavedení takzvaného nástroje antipredátor, který by měl pomoci do postižených firem dostat také nové peníze. Jak název napovídá, má jít podobně jako moratorium o opatření, které má oslabené firmy ochránit před spekulativními útoky insolvenčních predátorů. Ti často využívají chvilkových problémů firem s likviditou k jejich nepřátelskému ovládnutí. 

„Myšlenka antipredátoru je zatím jen věcí legislativní a odborné diskuse, zatím přijat nebyl. Jeho podstatou je snaha podpořit ,čerstvé peníze‘ pro dlužníka v krizi, ať již poskytnuté  financující bankou, společníkem, nebo třetí osobou. Předpokládá se, že takové financování bude do určité míry chráněno proti odporovatelnosti v rámci možného insolvenčního řízení, nicméně jen pokud bylo poskytnuto transparentně a za tržních podmínek. Dosavadní věřitelé  mají mít přednostní právo tyto ,čerstvé peníze‘ poskytnout,“ vysvětluje základní myšlenku Bohumil Havel, přední odborník na obchodní a insolvenční právo, mimo jiné spoluautor současného insolvenčního zákona z PRK Partners a člen Legislativní rady vlády ČR.  

„Ultimativním cílem antipredátoru mý být podpora neúpadkových dlužníků, kteří jsou schopni nabídnout sanační řešení při existenci životaschopného provozu,“ dodává Havel.

S přispěním Davida Tramby

Týdeník hrot

  • SuperMario vs. čistič z Hané
  • Kdy dohoří poslední uhlí
Objednat nyní