Vybrané články
z týdeníku The Economist

Když knír není na ozdobu, ale otázkou života a smrti

Způsob úpravy vousů v Iráku často vyjadřuje náboženskou a etnickou příslušnost. A zdaleka ne všechny styly jsou bezpečné.

Vojenské cvičení v Bagdádu v roce 1999, kdy byl u moci Saddám Husajn. Většina mužů má knír | foto Shutterstock.com

Knír může být mnohým – chloubou, pichlavou otravností, lapačem drobků. A v Iráku také rozdílem mezi životem a smrtí.

Za despotické vlády Saddáma Husajna se hustý černý knír po vzoru vůdce stal bezmála znakem příslušnosti k jeho nejbližšímu okolí. I dnes lidé víceméně předpokládají, že muži s kníry pracují pro vojenskou rozvědku. V divokém období po svržení Saddáma bylo nebezpečné knír nosit a mnozí Iráčané se neochotně oholili. Dnes už se situace v Iráku přece jen trochu uklidnila a kníry se vracejí do módy.

Vousy dělají člověka

Způsob úpravy porostu tváře v Iráku přesto stále často signalizuje příslušnost k náboženství či sektě. Salafisté v odkazu na rané islámské doby preferují husté plnovousy bez kníru, čímž napodobují Proroka. Šíité volí kombinaci elegance a neupravenosti – úhledný pruh vousů od ucha k uchu, čistě oholené tváře nad ním, rozježené vousy pod ním. Husté a svěšené kníry jsou doménou jersanistů a jezídů, vyznavačů menšinových synkretických náboženství. Díky tomuto výraznému rysu tváře se však také stali snadnými cíli genocidy Islámského státu.

Když prach zabíjí lidi i ekonomiku

Blízký východ vysychá víc a víc a písečné bouře jsou čím dál častější.

Když džihádisté mezi lety 2014 a 2017 ovládali velké části Iráku, nutili tamní muslimy nechat si narůst plnovous. Některé dokonce mučili a vraždili, když odmítli. „Kvůli Islámskému státu nenávidíme plnovousy,“ říká Rafat, automechanik z Mosulu, jenž kdysi býval srdcem samozvaného „chalífátu“. Vousy si oholil v den, kdy uprchl z města. Dnes opět hrdě nosí knír.

Pro mnoho Iráčanů jsou kníry znakem mužnosti a moci. Muži často na svůj knír přísahají. Když Iráčan řekne „až si oholím knír“, je to zhruba totéž, jako když řeknete „až naprší a uschne“. Vyhrožovat druhému muži oholením kníru je těžká urážka. Hladké oholení je součástí ponížení vězňů.

Radši zabít

Armádní důstojník s ježatým knírem odhaduje, že podobný porost pod nosem má dobrých osmdesát procent jeho kolegů. Žárlivá manželka na něj naléhá, aby si svou pýchu oholil, protože signalizuje, že má důležitou práci, a to z něj dělá lákavou kořist pro ostatní ženy. „Radši se nechám zabít, než bych se oholil,“ žertuje. „Bezpečnostní situace je teď v Iráku stabilní. Ale pokud by teroristé začali cílit na důstojníky, oholím se.“

Izrael, Emiráty i Maroko. Protiíránská obranná aliance na Blízkém východě už v tichosti funguje

Strach z Íránu spojuje bývalé nepřátele a na Blízkém východě se rodí nečekaná vojenská aliance.

Členové převážně šíitských milicí Hašd aš-Šábí (Lidové mobilizační síly), které sehrály významnou roli při porážce Islámského státu, byli začleněni do pravidelné irácké armády, která ovšem svým příslušníkům nedovoluje nosit plnovousy. Většina z nich vousy přesto nosí jako znak věrnosti k sektě. „Poznám, že jsem na kontrolním stanoviště Hašdu, když má chlap vousy,“ vypráví ostražitý Iráčan.

Čím dál víc mladých mužů však nemá chuť napodobovat vzhled svých otců a dědů – ani dávat ostentativně najevo příslušnost ke konkrétní náboženské sektě. Na popularitě naopak získávají výstřední, silně nagelované účesy. Fakt, že se muži zbavují kníru z estetických, a ne bezpečnostních důvodů, naznačuje, že se z Iráku pomalu, ale jistě stává normálnější země.