Vybrané články
z týdeníku The Economist

Kdo v byznysu maže, ten jede

Úplatkářství se nadnárodním firmám vyplácí. Když je při něm nikdo nenachytá.

Kdo v byznysu maže, ten jede
ilustrace Vojtěch Velický

Řada velkých společností si teď možná zoufá nad poklesem prodejů, ale bojovníci s úplatky si rozhodně neoddechnou. V Mexiku se nemluví o ničem jiném než o obviněních, které vznesl bývalý šéf státního ropného gigantu Pemexu. Podle něj k řadě vrcholných politiků připluli kapříci od různých společností včetně brazilské stavební firmy Odebrecht. Skandál je posledním v řadě případů korupce, jež se dostaly letos na titulní strany novin. Začalo to hned v lednu, kdy Airbus souhlasil s mimosoudním vyrovnáním za rekordní čtyři miliardy dolarů kvůli obvinění z úplatkářství – v různých zemích měl provádět nezákonné platby.

Korporátní úplatkářství není nic nového. V průzkumech typicky třetina až polovina společností tvrdí, že konkurence dostala zakázku jen proto, že podstrčila tu správně tlustou obálku. Podobné, na dojmech založené výzkumy, mají však své limity. Nová studie aplikující podstatně přísnější přístup přináší některé velice překvapivé závěry. 

Krátkodobý profit

Raghavendra Rau z Judge Business School Cambridgeské univerzity, Yan-Leung Cheung z hongkongské Education University a Aris Stouraitis z Hongkongské baptistické univerzity zkoumali dvě stovky nejvýznamnějších případů úplatkářství, k nimž došlo v šedesáti zemích světa mezi roky 1975 a 2015. Výzkumníci zjistili, že uplácející firmy dosáhly tučných krátkodobých zisků: každý dolar úplatku přinesl o šest až devět dolarů větší návratnost oproti celkové situaci na akciovém trhu.

 

Není v tom však započítáno riziko, že vás chytí. To se podstatně zvýšilo poté, co se v Americe začal důsledněji uplatňovat třiačtyřicet let starý protikorupční zákon (Foreign Corrupt Practices Act neboli FCPA) a další země přijaly podobné zákony. Podle standfordské Law School počet případů porušujících FCPA prudce roste od finanční krize z let 2007 až 2009. Během vlády Donalda Trumpa, který FCPA kritizoval za to, že svazuje americkým společnostem v zámoří ruce, množství případů lehce pokleslo, dál však zůstává nad historickými maximy. V letech 2016 až 2019 byly uděleny pokuty v souvislosti s porušováním FCPA v celkové hodnotě 14 miliard dolarů, což je 48krát víc než v letech 2003 až 2007.

Úplatkářské pravdy a mýty

Autoři dále zkoumali jedenáct hypotéz, ke kterým dospěly předchozí studie zabývající se úplatkářstvím. Pro některé nalezli další důkazy, například že firmy, které očekávají větší výhody, dávají větší úplatky, a že čisté zisky z úplatkářství jsou nižší na místech, kde jsou zdroje příjmů politiků veřejně přístupnější.

Jiné obecně přijímané pravdy však podle nich vůbec pravdivé nejsou. Nenašli například žádnou spojitost mezi korupcí a demokracií. To zpochybňuje „Tullockův paradox“, podle něhož stačí firmám v demokratických režimech dávat nižší úplatky, neboť politici a úředníci nemohou systém dojit tak jako ti v autokratických režimech a nemohou proto vytěžit tak vysokou rentu. Tato zjištění budou bezpochyby zajímat jak bezskrupulózní manažery, tak protikorupční vyšetřovatele.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Testování ve školách je vládní trapas
  • Čím se liší konzervativec od liberála?
Objednat nyní