Kdo platí v Evropě za elektřinu nejvíc: Češi, nebo Němci?

Němci v rámci EU platí nejvyšší ceny za elektřinu. Je to způsobeno zejména vysokými poplatky na podporu obnovitelných zdrojů. Pokud se ale vezme v úvahu parita kupní síly, jsou na tom nejhůře Češi.

Kdo platí v Evropě za elektřinu nejvíc: Češi, nebo Němci?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Pokud bereme v úvahu ceny přepočtené na společnou evropskou měnu euro, na nelichotivé první místo nejvyšší ceny za elektřinu se dostanou němečtí spotřebitelé. Už v roce 2019 Němci v tomto ukazateli předstihli Dány a také loni platili v sousední zemi lidé nejvyšší účty za elektřinu v Unii. Vyplývá to z dat německého statistického úřadu.

Menší domácnost, jež spotřebuje 1200 kilowatthodin ročně, loni v průměru zaplatila za kilowatthodinu 33,49 centu, což je v přepočtu osm korun a padesát haléřů. Pro větší domácnosti se spotřebou 3500 kilowatthodin se cena dostala na úroveň 30,43 centu (7,70 koruny). O rok dříve to bylo 29,83 centu (7,60 koruny).

Přitom za celý loňský rok v průměru ceny elektřiny v rámci EU klesaly, protože se snížila poptávka kvůli ekonomickým dopadům covidu. V rámci eurozóny to bylo o 0,53 centu na 22,47 centu (5,70 koruny) za kilowatthodinu. V celé sedmadvacítce se cena v průměru dostala na 21,26 centu (5,40 koruny) a zlevnila o 0,51 centu. 

Energie jako luxusní zboží

„Německo je evropským šampionem, pokud jde o ceny elektrické energie. Jsou neakceptovatelně vysoké a musí výrazně klesnout,“ reagoval na nepříznivý trend na německém trhu s energiemi šéf poslanců postkomunistické Levice (Die Linke) Dietmar Bartsch. 

Elektřina a obecně energie se nesmí stát pro řadu Němců luxusním zbožím, přisadil si levicový poslanec jen několik měsíců před zářijovými parlamentními volbami. Nelíbí se mu hlavně takzvaná přirážka EEG, ze které se financuje přechod na obnovitelné zdroje v Německu. Celý systém daní a poplatků za energie je podle něj třeba reformovat, domácnosti mají být navíc úplně osvobozeny od daní za elektřinu.

Zrádná parita kupní síly

I když německý spotřebitel platí v absolutních částkách nejvyšší cenu za elektřinu, pokud by se přepočetla na paritu kupní síly, nejvíce si za svícení zaplatí v rámci EU Češi. Vyplývá to z údajů Eurostatu a týká se to domácností, jež spotřebují 1000 až 2500 kilowatthodin ročně. Loni v  průměru platily 4,66 koruny za kilowatthodinu. 

„Často se uvádí, že je v Německu elektřina příliš drahá. Jenže po přepočtu dle parity kupní síly měny stála loni kilowatthodina v Německu tamní domácnosti o 37 procent méně než ty v České republice. Navíc se nůžky mezi cenou elektřiny v Česku a v Německu od roku 2014 opět spíše postupně rozevírají, než aby se přivíraly,“ komentoval vývoj cen energií v EU hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ani takzvaná Energiewende, jež se projevuje odklonem od jádra a uhlí, neznamená v porovnání s českým trhem s elektřinou zdražování, zdůraznil. 

Naopak nejnižší ceny elektřiny přepočtené na standard kupní síly byly loni podle Eurostatu v Nizozemsku, Lucembursku, Maďarsku, Norsku, Estonsku a Bulharsku. 

České domácnosti musí počítat s tím, že elektřina bude ve druhé polovině roku dále podražovat. Růst cen ale čeká i zemní plyn, protože se ceny zvyšují na mezinárodních trzích. Ve srovnání s loňským červnem velkoobchodní cena elektřiny poskočila o 50 procent.

Pro koncové maloobchodní odběratele by se zdražení mělo na konci tohoto roku pohybovat řádově na úrovni deseti procent. Průměrná česká domácnost si ročně za elektřinu připlatí 1400 korun, za plyn zhruba tisíc korun. Kovanda předpokládá, že ceny elektřiny porostou i v letech 2023 a 2024. 

Parita kupní síly
Parita kupní síly (Purchasing Power Parity – PPP) zvolené měny x vyjadřuje hodnotu jednotky této zvolené měny x, vyjádřené v jednotkách výchozí národní měny. Číselně je to tedy počet jednotek národní měny, za který lze koupit stejné množství výrobků a služeb na výchozím vnitrostátním trhu (např. českém) jako za jednotku měny x na vnitrostátním trhu měny x.
Základní jednotkou používanou při mezinárodních srovnáních parity kupní síly (PPP) je uměle vytvořená měnová jednotka PPS neboli standard kupní síly (Purchasing Power Standard – PPS). Zjednodušeně vyjadřuje, kolik měnových jednotek (PPS) je nutné vynaložit za určité množství zboží a služeb v jednotlivých zemích. Zdroj: wiki/ČSÚ

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní