Zdražování potravin je hlavním tahounem inflace. Zemědělci, výrobci potravin i jejich prodejci se přou, kdo za to může a kdo si přilepšil víc, než je zdrávo.
Obsah nákupního košíku, který v obchodě naplníte za konstantní částku, se za poslední měsíce povážlivě ztenčuje. Inflace v Česku je doslova hmatatelná a kromě energií je to nejvíc vidět při nákupu potravin. Oproti loňsku jsou ceny vyšší o desítky procent a všechny indicie naznačují, že zdražování bohužel ještě zdaleka nekončí.
Například hovězí je letos oproti loňsku dražší o pětinu, kuřecí maso dokonce o třetinu. Stejně vysoký růst cen pozorovali statistici u másla. Vejce se dají pořídit o dvě pětiny dráž než v květnu 2021. A vůbec nejhorší je situace u obilovin a potažmo pečiva – pšenice meziročně podražila dokonce o více než 77 procent. Kdo za to může?
Marže do zásoby
O tom, že producentům i prodejcům potravin kvůli obecné drahotě prudce rostou ceny vstupů, není pochyb. Údaje o inflaci v cenách potravin jsou ale natolik ohromující, že se objevují i otazníky. Nevyužil někdo z řetězce zemědělec – výrobce potravin – prodejce obecného růstu cen, aby si přilepšil ještě víc, než o kolik mu skutečně stouply náklady?
Naposledy toto téma zvedli hned dva ekonomové z nejpovolanějších – členové bankovní rady ČNB. Tedy instituce, která má boj s inflací v popisu práce jako hlavní úkol.
„České firmy začaly zvýšené náklady velice ochotně promítat do cen svým zákazníkům. Nechtějí se smířit s poklesem svých marží,“ prohlásil nedávno první z nich, Tomáš Holub. Mnoho podniků podle něj kvůli očekávání dalšího zdražování zvyšuje ceny „do foroty“. „To je samozřejmě z pohledu centrální banky nežádoucí a je třeba proti tomu bojovat,“ dodává člen rady české cedulové banky.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot