Vybrané články
z týdeníku The Economist

Kde se vzal koronavirus

Čínské mlžení napomáhá šíření nebezpečných konspiračních teorií.

Kde se vzal koronavirus
ilustrační foto | Profimedia.cz

Kde se vzal? Po pěti měsících a více než 225 tisících mrtvých zůstává tato otázka předmětem ostrého sporu mezi Amerikou a Čínou. Původcem viru byli s největší pravděpodobností netopýři, od kterých jej – dost možná přes nějakého přenašeče, jako je luskoun krátkoocasý – na „mokrém trhu“ ve Wu-chanu chytili lidé. Konspirační teoretikové nicméně mumlají cosi o tom, že virus mohl uniknout z jedné z tamních laboratoří, protože minimálně dvě z nich se věnují výzkumu infekčních chorob.

Američtí politici včetně prezidenta Donalda Trumpa požadují vyšetřování, na což Čína reaguje podrážděně a prohlašuje, že takový požadavek je „zlomyslný“. V březnu jeden z čínských tiskových mluvčích prohlásil, že virus by mohl pocházet z Ameriky. Roztržka mezi zeměmi může v konečném důsledku podrýt důvěru v zásadní práci, kterou výzkumné laboratoře odvádějí po celém světě. Zároveň nám to připomíná, proč je čínská oficiální kultura mlžení a propagandy tak velkou slabinou režimu.

Virus nevykazuje žádné známky záměrného lidského zásahu a není důvod pochybovat o tom, že se plně vyvinul v přírodě. Nehody se však stávají. Nakažlivá onemocnění zkoumaná v rámci legitimních experimentů v laboratořích v minulosti pronikla ven.

SARS, virus, který v letech 2002–2003 zabil 774 lidí, se dostal z pekingské laboratoře v roce 2004 hned dvakrát. Slintavka s kulhavkou si v Británii v roce 2001 vyžádaly likvidaci šesti milionů zvířat a způsobily škody v hodnotě 11,5 miliardy dolarů (284,77 miliardy korun). V roce 2007 pak z výzkumného institutu unikl vzorek choroby, který se však podařilo zachytit.

Mezi lety 2000 a 2009 došlo v Americe k 34 případům laboratorní nákazy a čtyři lidé zemřeli. Americké laboratoře v posledních letech omylem zaslaly do zařízení s nižším stupněm zabezpečení živý antrax, ptačí chřipku a ebolu. Jeden ze zdravotnických indexů poukazuje na to, že ze všech zemí světa vykazují celé tři čtvrtiny jen velmi slabou úroveň biologického zabezpečení.

Ukončit debatu o původu koronaviru je obzvlášť důležité proto, že super-zabezpečené biologické laboratoře jsou čím dál běžnější. Aktuálně existuje ve třiceti zemích na sedmdesát míst se „4. stupněm biologického zabezpečení“, jež vznikla pro boj se smrtelnými chorobami, proti nimž nemáme lék ani vakcínu. Jen v Americe jich je přes deset. V Číně se nacházejí dvě, přičemž jedním je Wuchanský institut virologie, a v plánu je do roku 2025 vybudovat až pět dalších.

Pokud je nakládání s patogeny nervy drásající záležitostí, jejich zkoumání není o nic bezpečnější. Jedno z odvětví výzkumu se cíleně zaměřuje na vývoj ještě nebezpečnějších nemocí – například snáz přenositelných ze zvířat na lidi nebo odolnějších vůči antibiotikům. Vědci ve wuchanské laboratoři na podobných experimentech, známých jako „získávání nové funkce“ (GOF), spolupracovali s americkými a italskými kolegy.

Zní to děsivě, ale taková práce se může skutečně vyplatit, neboť vědci tak mohou lépe pochopit, jak se nové nemoci chovají, a přispět k vývoji léků, které mohou zachránit mnoho životů. Je proto naprosto zásadní, aby vlády po celém světě zvážily kompromisy, k nimž v rámci výzkumu dochází, monitorovaly případné úniky a podporovaly naprostou transparenci. 

Aktuální politika se však bohužel ubírá zcela opačným směrem. Amerika od roku 2017 vyčlenila tým, který prověřuje vlastní laboratoře, jeho členové a činnost však zůstávají pohříchu utajení. Dne 27. dubna Amerika zastavila financování skupiny provádějící širší výzkum přenosu koronaviru z netopýrů na lidi – podle všeho kvůli její spolupráci s vědci z Wu-chanu.

Čína mezitím posiluje propagandistickou kampaň a uchyluje se k zastrašování. Poté, co australská vláda navrhla nezávislé globální přezkoumání původu krize, začala Čína vyhrožovat spotřebitelským bojkotem australského zboží. Kvůli oficiální zprávě o čínských dezinformacích ohledně viru vyvíjí Čína tlak také na Evropskou unii – pokud by zprávu publikovala, bylo by to prý „pro spolupráci velmi zlé“ a Čínu by to „skutečně rozhněvalo“.

Svět bude potřebovat jasné vysvětlení, jak se virus přenesl z netopýrů na lidi. Bez něj budou konspirační teorie jen kvést a mohou ohrozit smysluplný vědecký výzkum. Je naprosto nezbytné, aby se všechny země zachovaly racionálně, zcela transparentně a vzájemně spolupracovaly. Momentálně jsme však svědky pravého opaku.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní