Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Veřejnost se dozvídá o dalších a dalších výdajích, které jsou ze své podstaty předurčeny k seškrtání vládou, jež se tvářila jako reformní. Kde jinde začít šetřit než na platech úředníků?
Člověk, který si v minulých letech uvědomoval, co dělá Andrej Babiš s veřejnými financemi a jak moc daleko jsme s budováním fiskální řecké dálnice do pekla, na níž neplatí žádné omezení rychlosti, dost trpěl. A když přišla vláda, která slibovala, že s tím je konec a bude se hospodařit tak, jak se má, byla to úleva. Žel netrvala dlouho.
Energetická krize fakticky znemožňuje nějaké hlubší zásahy do velké části výdajů i rychlé daňové změny, což racionální člověk chápe. A chápe i to, že vláda s pomocí domácnostem i firmám váhá a je opatrná. Je třeba ušetřit na dobu, kdy bude nejhůře.
Co ale pochopit nelze, je zvedání platů státních zaměstnanců. Loni před koncem roku měla vláda zmrazit státní platy, které za Babiše explodovaly prakticky na dvojnásobek, místo toho je jen částečně omezila. Pak rozhodla, že kvůli vysoké inflaci přidá od podzimu skupině těch nejhůře placených.
Nyní přidává neuvěřitelných deset procent lidem pod služebním zákonem (a to fakt nejsou žádní chudáci), na což se nedostane naprostá většina privátních firem. A od ledna se zvedají opět o deset procent mzdy hasičům, vojákům či policistům.
Státní platy jsou v ekonomice bez nezaměstnanosti, jakou je ta česká, tahounem mzdového vývoje. Bylo to tak v minulých letech a je to důvodem zhruba polovičky inflace, kterou nyní prožíváme. A bude to tak znovu. Bylo by samozřejmě nespravedlivé nepřipomenout na tomto místě, že mzdy v ČNB mají podle kolektivní smlouvy stoupnout o neuvěřitelných dvacet procent, což se exguvernéru Rusnokovi, který smlouvu uzavíral, fakt moc nepovedlo.
Že to bude stát jen 1,1 miliardy? Ano, ale pouze do konce roku. Příští rok to znamená miliardy už čtyři, a to nepočítáme sumu, kterou jim tato vláda kráčející ve šlépějích svého předchůdce nadělí ještě od Nového roku.
Možná se to zdá jako příliš příkré hodnocení jednoho ne moc významného výdaje. Ale ono jde o mnohem víc než o jednotky miliard. Jde o vůli splnit to, co vláda voličům slíbila. Alespoň v rámci nepochybně dost omezených možností. A toto je signál, že na to kabinet rezignoval.
Kde chce škrtat a šetřit, když ne na druhé největší položce státního rozpočtu po penzích? Když k tomu připočteme nespravedlivé zvýšení penzí ženám za devatenáct miliard a další miliardy za zbytečný systém automatických valorizací plateb za státní pojištěnce, jedeme dál, kol bílých skal do pekel, i bez energetické krize.
V těchto týdnech by měl ministr financí finišovat s přípravou státního rozpočtu a bojovat s kolegy ministry o každou kapitolu. A místo toho se veřejnost dozvídá o dalších a dalších výdajích, které jsou ze své podstaty předurčeny k seškrtání vládou, jež se tvářila jako reformní. Kde jinde začít šetřit než na platech úředníků.
