Vybrané články
z týdeníku The Economist

Kde bručí trans zločinci

Ve Skotsku stačilo, aby se sexuální násilník prohlásil za ženu a požádal o tranzici, a putoval do ženské věznice. Příště už to bude mít těžší.

ilustrační foto | Shutterstock.com

Tvrzení, že genderová identita je stejně důležitá jako biologické pohlaví, vždy vyvolávalo problémy. U dětí to vedlo ke škodlivému předepisování léků blokujících pubertu. Začlenění mužů do ženských sportovních týmů umenšilo výkony žen. Skutečně do nebe volající škody však mohou vzniknout v trestněprávním systému.

V lednu byl do ženské káznice ve Skotsku umístěn sexuální násilník. Isla Brysonová si po zatčení za sexuální delikty změnila jméno z původního „Adam Graham“ (tím pádem donutila právníky, aby hovořili o „jejím penisu“) a bylo jí umožněno absolvovat tranzici. Patrně doufal(a), že tak dostane mírnější trest, získá lepší přístup k potenciálním obětem, anebo obojí. Skotský přístup k sebeidentifikaci to každopádně umožnil: od roku 2014 Skotský vězeňský systém (SPS) dovoluje vězňům, aby sdíleli cely s osobami takového pohlaví, s jakým se identifikují (bez ohledu na to, zda užívají hormony, nebo prodělali operaci).

Pane, vy nejste žena

Svět sportu zápasí s otázkou transgenderových sportovců. Zatím poslední slovo mělo ragby: NE.

Islu Brysonovou nyní přesunuli do mužské věznice. Skotská vláda se nechala 29. ledna slyšet, že až do přezkumu neumístí žádnou „nově odsouzenou transgender osobu s historií násilí spáchaného na ženách (…) do ženské věznice“. Neřekla, že přestane strkat muže do ženských věznic. Scottish Trans, skupina, která pomáhala SPS vypracovat toto opatření, prohlašuje, že by byl všeobecný zákaz špatný. Premiérka Nicola Sturgeonová souhlasila s tím, že není správné „byť třeba neúmyslně naznačovat, že by trans ženy představovaly nějakou hrozbu pro ženy“.

Těžko je rozliší

Bojovníci za ženská (a další) práva poukazují na to, že ač většina trans žen jiné ženy nijak neohrožuje, neexistuje žádný důkaz, že by představovaly menší hrozbu než muži. Většina nepodstoupila operativní změnu pohlaví. Řada z nich je heterosexuálních. Vzhledem k tomu, že méně než dvě procenta ohlášených znásilnění vede k odsouzení, tvrzení, že vězeňská služba dokáže vyřadit nebezpečné muže, lze jen sotva ověřit.

To, že se muži vyskytují v prostorách vyčleněných pro ženy, navíc kompromituje soukromí těchto žen. A to je ve vězení obzvláště důležité. Ženy tvoří méně než čtyři procenta osazenstva věznic a často si odpykávají tresty za méně závažné, nenásilné trestné činy. Mnoho z nich je obětí domácího násilí. Jedna z bývalých vězeňkyň popisuje, že se „třásla hrůzou“, když musela ve skotském vězení sdílet sprchy s trans ženami.

Smrtící kriminál. V USA umírají vězni před odsouzením

V amerických věznicích stále častěji dochází k případům nevyjasněných úmrtí. K většině z nich dojde ve vazbě před projednáním soudu.

V anglických a skotských věznicích navíc mohou některé trans ženy sdílet s vězeňkyněmi cely. To nyní ministerstvo spravedlnosti ztížilo. V lednu vyhlásilo, že žádný vězeň s mužskými pohlavními orgány nebude sdílet celu se ženami. Část bojovníků za ženská práva věří, že se to bude týkat i držitelů certifikátu o uznání pohlaví (GRC), který potvrzuje, že jsou aktuálně klasifikováni jako ženy (bez ohledu stav jejich genitálií). Sílí hlasy volající po změně právních předpisů týkajících se rovnosti tak, aby jasně stanovily, že chráněným znakem „pohlaví“, jež umožňuje znepřístupnění některých prostor a služeb mužům, je myšleno pohlaví biologické.

Zvláštní věznice pro „zranitelné“

Kde by si tedy trans zločinci měli odpykávat trest? Otázka se týká především trans žen, neboť většinu trans vězňů tvoří biologičtí muži (část trans mužů požádala o transfer do mužských věznic). Některé trans ženy jsou navíc příliš zranitelné, než aby mohly sdílet celu s muži.

Částečnou odpovědí jsou vězení pro tyto zranitelné odsouzené, jež přicházejí ke slovu u těch, jimž hrozí obzvláštní nebezpečí (týká se to také některých gayů a policejních informátorů). Vzhledem k rostoucímu počtu trans vězňů (viz graf) se někteří domnívají, že by měla vzniknout nápravná zařízení pro transgender osoby.

Profesorka kriminologie na Readinské univerzitě Jo Phoenixová říká, že by to pomohlo trestněprávnímu systému vyvinout lepší metody, jak s trans vězni pracovat, včetně vytipování způsobů jejich možné rehabilitace. O této skupině toho podle ní víme příliš málo.

Skotsko s největší pravděpodobností nic takového v dohledné době zvažovat nebude. Sturgeonová, jež podle všeho kapitulovala pod tlakem extrémních trans aktivistů, měla problém vysvětlit, jak mohou být trans ženy ženami ve chvíli, kdy jsou zároveň násilnými predátory. Pozici jí navíc komplikovalo i to, že se zasazovala o skotský návrh zákona o identifikaci pohlaví, jenž by vedl k tomu, že by bylo podstatně snazší získat GRC ve Skotsku než v Anglii nebo ve Walesu.

Když Westminster návrh zablokoval, označila to Sturgeonová za „neskrývaný útok“ na Skotský parlament. Právě její strana ale zarazila změny a pro mužské pachatele sexuálních trestných činů je teď obtížnější získat GRC.