Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Čekání je u konce. Vývojáři z Warhorse Studios ukázali, na čem pracovali posledních šest let. A nejde o nic jiného, než o pokračování příběhu Jindřicha ze Skalice, který chce pomstít smrt svých rodičů.
Čekání je u konce. Vývojáři z Warhorse Studios ukázali, na čem pracovali posledních šest let. A nejde o nic jiného, než o pokračování příběhu Jindřicha ze Skalice, který chce pomstít smrt svých rodičů.
Britský ekolog odhalil v indonéském pralese nesmiřitelný konflikt zemědělství, lidské důstojnosti a ochrany přírody.
Matt Leggett si myslel, že se zbláznil. Psal se rok 2015 a globální neziskovka Wildlife Conservation Society jej coby autoritu na udržitelné komodity z Edinburské univerzity najala, aby dohlížel na její operace v jihovýchodní Asii. Toto angažmá jej zaválo do Jakarty na zasedání vedení indonéské pobočky WCS. Ten den, jak mu sdělili její šéfové, měl přinést dobrou zprávu: tygří populace v národním parku Bukit Barisan Selatan na Sumatře se prima rozrostla. A skutečně, namísto 1,6 tygra na sto kilometrů čtverečních v roce 2002 to bylo najednou 2,8 tygra.
Čísla jasně dokazovala, že hlavní účel činnosti celé neziskovky, ochrana života divokých zvířat v jejich přirozeném prostředí, funguje, jak má. Navíc se tak děje v exponované oblasti deštného pralesa, jenž zabírá drtivou většinu zmíněného národního parku. Bukit Barisan Selatan je zároveň posledním místem na světě, kde žije tygr společně s nosorožcem a slonem v jediném ekosystému (jak píše Wyatt Williams, autor letošní knihy na téma udržitelnosti potravních řetězců Meditace o zabíjení a o jídle). Jakartské sezení na podzim roku 2015 mělo zařídit správnou prezentaci dobré zprávy o množících se tygrech.
Leggett seděl u stolu a zíral do připravených materiálů jako u vytržení. „Mají ti lidé jiné mapy než já? Zbláznil jsem se? O co tu běží?“ ptal se sám sebe, jak později řekl Williamsovi, jenž o jeho příběhu sepsal obsáhlý text pro The New York Times.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
