Kauza Lambo

Výjimka na spalovací motory pro luxusní automobilky ukazuje zvrácenost celého zeleného tažení

Italská vláda bude žádat výjimku z povinného přechodu na bezemisní pohon automobilů po roce 2035 pro Lamborghini a Ferrari. Miliardářská vozítka na baterky jaksi těžko hledají smysl. A zároveň nechtíc ukazují, jaký zvrácený smysl má celé zelené tažení.

Zatímco Pepa kdesi z Horní Dolní bude marně shánět nějakou dvacet let starou ojetinu za dostupnou cenu, aby dojel do vedlejší vsi do práce a zajel s tetou k doktorovi do Pardubic, a stát frontu na evropskou podporu, aby si mohl v zimě zatopit alespoň na patnáct stupňů, miliardáři si budou v autech v milionové hodnotě, lhostejno zda na benzin, či na elektřinu, vyjíždět do světa ze svých domů s milionovými ostrovními systémy se soláry, tepelnými čerpadly a bateriemi, kde topí a svítí za babku.

Jak dlouho bude trvat, než Pepu hezky po marxisticku napadne, jak ti boháči nespravedlivě tyjí z jím vytvořené nadhodnoty?

Kauza Lambo tak jen nechtěně zviditelňuje brutální polarizaci společnosti, ke které vede evropský Green Deal, postavený na masivním snižování spotřeby přes ceny energií a běžných životních potřeb, jakou je třeba mobilita.

A je fascinující, jak levice hrdě pod prapory a s budovatelskou písní na rtech kráčí po této cestě zády ke svým voličům, jejichž zájmy má v rovnovážné svobodné společnosti zastupovat. A pravice, která by se o tu svobodnou společnost bála a „rvala se za ni až do roztrhání těla“? Kdy jste ji kdo naposledy v Evropě viděl? O Česku nemluvě.

Migrační krize před pěti lety zvedla z bláta politické formace, kterým možná na udržení oné svobodné společnosti až tak moc nezáleží, ale zato mají dobrý sluch, a tudíž slyší, po čem lidé volají. A slyší to i teď. Můžete jim nadávat do populistů i fašistů, jak chcete. Ale při této politice patří budoucnost jim.