Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Zatímco se politici, ekonomové a média zabývají strachem z koronaviru, americký prezident Donald Trump rozkládá nejdůležitější bezpečnostní struktury západní civilizace.
Když v roce 2005 nahradil historicky první společný šéf všech amerických výzvědných služeb v roli nejvyššího špiona země ředitele CIA, v řečené mocné agentuře to nad ztrátou vlivu vřelo nevolí. Úřad založil prezident George Bush mladší v reakci na hrozbu terorismu po 11. září 2001 ve snaze lépe koordinovat práci všech sedmnácti amerických zpravodajských služeb. Tak pravil oficiální jazyk; hlavní účel toho tahu však šlo vysvětlit srozumitelněji. Bush chtěl zavedením nové funkce omezit dopady rivality rozvědky CIA a kontrašpionáže FBI. Právě o této rivalitě se tou dobou často mluvilo jako o jedné z příčin úspěchu bin Ládinových leteckých teroristů.
CIA nesla rozhodnutí trpce. Bushův záměr navíc dopadl jako většina jeho prezidentských plánů, tedy nákladným neúspěchem, když vyšlo najevo, že hluboce zakořeněnou rivalitu obou mocných organizací jmenování politického nadřízeného nevymýtí. Americká zpravodajská komunita však našla jiný, nezamýšlený půvab nového uspořádání: šéfové jejích jednotlivých součástí měli lepší politické krytí. Do Kongresu namísto nich chodil vypovídat ředitel; jim a jejich podřízeným to dávalo o něco volnější ruku.
Dnes si špioni říkají „zlatý Bush“. Reakce jeho administrativy na hrozbu terorismu sice byla nevyhovující, ale byla aspoň vedena snahou o posílení celého bezpečnostního aparátu. Současný prezident Donald Trump má k věci přístup zcela odlišný: za účelem vlastního krátkodobého politického prospěchu chce tento aparát co nejvíce oslabit.
James Clapper, dosud nejdéle sloužící – a dnes již bývalý – panšpionský ředitel, řekl listu Financial Times, že Trump se snaží úřad (Office of the Director of National Intelligence či ODNI) zlikvidovat. Trump zareagoval po svém: pohrozil, že Clapperovi odebere bezpečnostní prověrku, či přesněji odepře mu přístup k informacím a do míst, jež taková prověrka umožňuje. Jestli to v jeho pravomoci je, či není – inu, tím se Trump nezabývá, protože je to nejspíš pod jeho rozlišovací schopností.
Dosud poslední Trumpovy tahy v té věci, jež přiměly Clappera k nebývale ostrému vyjádření, se týkaly personálního obsazení nejvyšších postů v ODNI. Novým šéfem úřadu – coby prozatímního ředitele jej nemusel schvalovat Senát – se stal jistý Richard Grenell, až do února velvyslanec USA v Berlíně. Během svého německého působení si získal pověst člověka, jehož hlavní kvalifikací k čemukoli je loajalita vůči Trumpovi. Žádnou zkušenost se zpravodajskými službami nemá.
Vzápětí navrhl Trump do funkce stálého šéfa úřadu jiného loajálního politika, republikánského kongresmana Johna Ratcliffa. V reakci na to opustili ODNI Grenellův předchůdce Joseph Maguire, jeho zástupce Andrew Hallman a šéfprávník Jason Klitenic.
Ratcliffova nominace dobře svědčí o politickém klimatu ve Washingtonu po neúspěšném pokusu Sněmovny reprezentantů (jíž dominuje opoziční Demokratická strana) Trumpa odstavit od moci ústavní žalobou. Prezident Ratcliffa do téže funkce nominoval již minulý rok – tehdy však se jí kongresman vzdal kvůli podezření, že lhal o stupni svého bezpečnostního prověření. Letos se podle všeho vzdát nehodlá; Trump i on zjevně předpokládají, že senátoři (mezi nimiž mají převahu republikáni) budou tentokrát povolnější.
Podle expertů přes zpravodajské služby hrozí, že Trumpův přístup k ODNI oslabí činnost celého amerického zpravodajského systému. V tom smyslu mluvili s listem Financial Times další bývalý šéf ODNI Dennis Blair i Ned Price, vysoko postavený pracovník CIA (jenž v roce 2017 ze služby odešel, protože nechtěl pracovat pod Trumpem). James Clapper pro CNN dokonce mluvil o „kastraci ODNI“.
Vývoj událostí mu dává za pravdu. Republikánský senátor Lindsey Graham, kdysi jeden z Trumpových odpůrců a dnes blízký spojenec, řekl Fox News, že ODNI je „přebytečný“ a bylo by nejlepší jej zrušit.
To je špatná zpráva nejen pro Američany. Služby jako CIA a DAS (Defense Attaché System) a další jsou nejdůležitějšími součástmi výzvědného aparátu NATO. Kastruje-li Trump americké špiony, o potenci přicházejí i jejich spojenci, mezi nimi i Česká republika. Kdo by však vzhledem ke geopolitickému napětí v Evropě očekával, že takový vývoj bude středem pozornosti místních politiků, bude zklamán. Je daleko pohodlnější dramaticky zavírat školy, protože by někdo mohl dostat chřipku.
