Kam plynou eurodotační miliardy?
Mezi nejúspěšnější příjemce evropských dotací v současném sedmiletém období patří ČEZ, Tatra, Arriva či Slovácké strojírny.
Zatímco Česko žije kauzou stomilionové dotace pro inovativní toastový chléb z Pekárny Zelená louka, jež patří pod holding Agrofert ovládaný rodinným trustem premiéra Andreje Babiše, další velcí příjemci evropských dotací zůstávají stranou pozornosti. Jejich projekty sice nevzbuzují kontroverze a Evropská komise nepožaduje vrácení vyplacených peněz, ale to neznamená, že jsou nezajímavé.
Zjistit jména příjemců není snadný úkol – musíte se doslova probít džunglí 58 tisíc projektů, které v programovém období let 2014 až 2020 získaly evropskou dotaci. Pokud odfiltrujeme veřejný sektor a podniky pod stoprocentní kontrolou státu, krajů či měst, dostane se na první místo Skupina ČEZ s přidělenými dotacemi ve výši přes 1,3 miliardy korun. Přes 500 milionů korun získaly ještě firemní skupiny Arriva, ČSAD Havířov, Tatra Trucks i málo známá firma Global Networks.
Pozoruhodný není jen přehled úspěšných žadatelů. Stovky projektů ztroskotaly na tom, že je předčasně ukončil investor nebo řídicí orgán příslušného dotačního programu. Mezi největší odvolané projekty patří snížení energetických ztrát v kopřivnické Tatře, ekologizace elektrárny United Energy na Mostecku a dva projekty na snížení emisí v Třineckých železárnách.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
