Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Cestovní ruch v Evropě se pomalu vrací k normálu, první turisty po dvou letech vítají také asijské země.
Turistický průmysl si až do začátku pandemie čínské chřipky užíval nevídaného rozmachu. Spolu s růstem globální ekonomiky a bohatnutím světové populace se rozšiřoval okruh lidí, kteří si mohli dovolit zajet nebo zaletět obdivovat krásy cizích, často vzdálených zemí.
Mnoho kritiků poukazovalo na to, že takový trend je dlouhodobě neudržitelný. Nejenže spousta zemí přestala zvládat nápor hostů z ciziny kapacitně. Ekologové upozorňovali také na škodlivost dramatického růstu letecké dopravy. Zněly dokonce hlasy, které tvrdily, že není normální, aby si střední třída mohla dovolit létat každý rok na dovolenou.
Nejeden ekolog se proto před dvěma lety na jaře zaradoval: prakticky veškerá letadla zmizela z oblohy, „zbytečné“ přelétání z místa na místo skončilo a klima si konečně mohlo oddechnout. Ne tak už miliony lidí, které turismus živí – jejich ztráty a pokles životní úrovně byly až likvidační.
Nejlépe to ilustrují konkrétní čísla. V roce 2019, na svém vrcholu, turistický průmysl tvořil přes desetinu světového HDP. Otočilo se v něm 9,6 bilionu dolarů, které živily více než 330 milionů lidí pracujících v hotelích, restauracích nebo cestovních agenturách.
O rok později se kvůli covidu obrat v cestovním ruchu propadl více než o polovinu – na 4,9 bilionu dolarů. O práci přišlo přes šedesát milionů lidí. Nejhůře to ovšem nepocítili „rozmařile“ cestující Evropané, Američané nebo Číňané, ale často chudí lidé v rozvíjejících se na turismu závislých zemích třeba v Jižní Americe nebo jihovýchodní Asii.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
