Vybrané články
z týdeníku The Economist

Kábul bez kabelu

Afghánské televize se připravují na očekávané razie Tálibánu a už začaly samy cenzurovat obsah.

Kábul bez kabelu
ilustrační foto | Profimedia.cz

Miliony Afghánců přepnuly 20. srpna na program místní stanice Tolo, která vysílala rozhovor s Malálou Júsufzajovou, bojovnicí za právo dívek na vzdělání, která získala Nobelovu cenu za mír poté, co ji bojovníci pákistánského Tálibánu střelili do hlavy. Krátce nato navštívil kábulské studio Tola mluvčí afghánského Tálibánu a diskutoval tam o ženských právech. Místo vyhrožování slíbil, že jeho vláda bude respektovat svobodu tisku.

Pár dní předtím zpovídala jiného mluvčího Tálibánu moderátorka - bylo to vůbec poprvé, co islamisté něco takového připustili. Na tiskových konferencích představitelé Tálibánu odpovídali na nepříjemné otázky, za které by v Saúdské Arábii novináře vyhodili ze sálu. Tálibán tvrdí, že je umírněnější než v době, kdy byl naposledy u moci.

Mezinárodní publikum dokáže Tálibán účinně oslovit na sociálních sítích. Na to, jak novou vládu Tálibánu budou vnímat samotní Afghánci, však budou mít větší vliv komerční televize. Když Tálibán vládl zemi na konci 90. let minulého století, snažil se televizi zakazovat a jeho bojovníci rozbíjeli lidem televizory. Dnes by je to vyšlo politicky draho. V zemi je dnes dostupných přes 200 místních a zahraničních kanálů, které pokrývají všechno od kuchařských soutěží po islámské vzdělání a sport.

Podle průzkumu neziskové organizace Asia Foundation z roku 2019 sleduje televizi téměř semdesát procent Afghánců, přičemž přístup k internetu má jen třicet procent obyvatel země. V hlavním vysílacím čase dokážou pořady přilákat deset až dvanáct milionů diváků, tedy víc než čtvrtinu populace. V loňském finále Afghan Star, hudební soutěže odvozené stejně jako Česko hledá SuperStar od pořadu American Idol, hlasovalo víc Afghánců než v celonárodních volbách. „Nic jiného se nedá dělat,“ říká šéf stanice Tolo Saád Mohsení. „Lidé se nahrnou k televizi a hodiny si povídají o pořadech. Je to jako ve Spojených státech v 50. letech.“ V roce 2008 se tehdejší afghánská vláda pokusila zakázat populární indickou telenovelu s názvem Protože tchyně byla kdysi snachou, protože ji ministr kultury považoval za příliš peprnou. Fanoušky to rozlítilo. Tolo se proti zákazu bránilo u soudu a vláda nakonec couvla.

Kulturní ústupky

Ve zpravodajství si nyní Tolo stálo za svým, jisté ústupky Tálibánu však udělalo v zábavních pořadech. V očekávání puritánštějších pravidel přestala stanice vysílat dvě turecké telenovely a také pořady, v nichž se zpívá. Mezery ve schématu zalepilo Tolo zdvojnásobením délky hlavních zpráv, vysíláním kriketových zápasů a historického seriálu o osmanské říši.

Mnoho Afghánců se domnívá, že Tálibán postupně utáhne šrouby. Novinářka, která zpovídala mluvčího Tálibánu, už uprchla ze země. Řadoví bojovníci Tálibánu nedávno zmlátili redaktora a kameramana stanice Tolo. Pokud se však Tálibán postará o to, aby bylo vysílání afghánských televizí nudné a konzervativní, nebo je úplně zakáže, znepřátelí si obrovskou část afghánského obyvatelstva a připraví se o nástroj, s jehož pomocí může lidi ovlivňovat. Cenzurou nebo zákazem televize by Tálibán navíc podkopal pečlivě budovaný dojem, že vstoupil do 21. století - nebo aspoň do toho dvacátého.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Filozof jednorožcem
  • Skutečná lekce z 11. září
Objednat nyní