Jurij Gagarin: Krev byla jako rtuť

Minulé pondělí uplynulo šedesát let od chvíle, kdy se první člověk podíval na Zemi tak, aby ji viděl z dostatečné dálky jako skutečnou kouli. Vzniklo nové slovo kosmonaut, Sovětský svaz si připsal důležité body v závodě se Spojenými státy a pro všechny vědecko-technické fanoušky to bylo obrovské povzbuzení. Rubrika Tardis se proto vydala za Jurijem Alexejevičem Gagarinem – jednak na oslavu kulatého výročí jeho triumfu, a jednak aby v jistém smyslu obhlédla konkurenci.

Jurij Gagarin: Krev byla jako rtuť
Jurij Gagarin | Profimedia.cz

Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Když jste měl možnost vidět zeměkouli z dálky, neměl jste potřebu uvěřit v Boha?

Díval jsem se, ale nikde jsem ho tam nahoře neviděl.

Jak jste se dostal do týmu, z něhož velení vybíralo prvního sovětského kosmonauta?

Nakazil jsem se novou nemocí, pro kterou medicína ještě neměla jméno: neodolatelným nutkáním dostat se do vesmíru. Začalo to jako neurčitý, nejasný pocit, ale držel se mne bez ustání a nedal mi spát.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit