Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.
Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.
Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.
Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.
Zejména v USA platí řetězce rychlého občerstvení za skutečně levnou variantu stravování. Jenže inflace a všeobecný růst cen tomu udělaly přítrž. Přichází „pouliční válka o zákazníky“, jak tomu říkají v McDonaldu?
Zejména v USA platí řetězce rychlého občerstvení za skutečně levnou variantu stravování. Jenže inflace a všeobecný růst cen tomu udělaly přítrž. Přichází „pouliční válka o zákazníky“, jak tomu říkají v McDonaldu?
Česko letos pravděpodobně po dlouhé době splní první tři takzvaná maastrichtská kritéria pro zavedení eura, řekl dnes vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj rozhodnutí o přijetí evropské měny musí předcházet odborná diskuse, přičemž v současnosti není ve vládní koalici shoda. Připustil ale, že by koalice letos mohla jednat o ustavení vládního koordinátora pro přijetí eura.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria. Míra inflace nesmí o víc než 1,5procentního bodu překročit průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na šedesát procent HDP. Poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Podle Jurečky Česko první tři základní kritéria letos nejspíš splní a následně by mohlo vstoupit do mechanismu ERM II. Ministr v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi přiznal, že čtyři strany vládní koalice prosazují vstup do eurozóny, jediná ODS zatím ne. Jurečka zdůraznil, že rozhodnutí o zavedení evropské měny musí předcházet racionální a věcná diskuse. V současnosti ale tyto debaty podle něj brzdí vysoká nedůvěra veřejnosti v euro.
Ministr si ovšem myslí, že tuzemská ekonomika k euru postupně směřuje. Upozornil, že zhruba šedesát procent úvěrů českých firem už je vedeno v eurech a české podniky stále častěji obchodují v evropské měně, a to i mezi sebou.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a člena představenstva Škody Auto Martina Jahna Česko mohlo vstoupit do eurozóny už dříve, a stát by proto měl zahájit kroky pro zavedení eura co nejrychleji. Podle Jahna by to mělo být pro tuzemskou ekonomiku, která je velmi provázaná s ostatními unijními zeměmi, výhodné. Zároveň zpochybnil vliv České národní banky na vývoj tuzemské ekonomiky.
Proti přijetí eura je naopak předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj jde v současné době o zbytečné diskuse. „Euro je poslední věc, co bychom teď měli řešit,“ řekl. Přijetí evropské měny by podle něj znamenalo pro Česko náklady v hodnotě stovek miliard korun.
Zavedení eura by podle místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové mělo být předmětem referenda. ANO, které přijetí eura odmítá, takový plebiscit hodlá připravit, uvedla dnes bývalá ministryně financí Schillerová v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Podle ní i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude případné nahrazení české koruny předmětem politického rozhodnutí, prioritou je dát do pořádku veřejné finance.
„Myslím, že by (rozhodnutí o přijetí eura) mělo být podrobeno referendu. A já za hnutí ANO říkám, že my to připravíme,“ uvedla Schillerová. Poukázala na to, že řada zemí eurozóny je zadluženější než Česko a že státy s eurem mají rozdílnou ekonomickou a cenovou úroveň. Připomněla, že podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského června téměř tři čtvrtiny občanů s přijetím eura nesouhlasí.
Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do EU v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly pouze Česko, Polsko a Maďarsko.
