Jourová vytáhla proti (nejen) Orbánovi a Kaczyńskému

Evropská komise bude možná brzy moci odříznout země porušující právo od toho, co je jejich vládám nejmilejší: od peněz.

Jourová vytáhla proti (nejen) Orbánovi a Kaczyńskému
Věra Jourová | Profimedia.cz

Evropská unie bude možná již letos mít v ruce nástroj, jímž bude moci prosazovat svoji vůli po dodržování demokratických pravidel v zemích, jejichž politické elity se k tomu samy nemají. To je podstatně dříve, než se očekávalo; a Čechy může těšit, že jedním z hybatelů tohoto procesu je právě česká eurokomisařka Věra Jourová. Tedy - některé Čechy to může těšit. 

Komisní viceprezidentka přes hodnoty a transparentnost to řekla agentuře Bloomberg. Z rozhovoru vyplynulo, že pokud vše půjde dobře, bude moci EK na peníze neposlušných zemí sáhnout již během letošního roku. Jourová a její úřad spoluvytvářejí směrnice, podle nichž bude Unie takové kroky moci provádět. 

Jednou z možností, o kterých v této souvislosti dosud řeč nebyla, bude zmrazení peněz ze stimulačního balíčku EU v celkové hodnotě 1,8 bilionu eur. Klíčové je, že by sankce měla být uplatnitelná předem, takže dotyčné země by dostaly částku poníženou o výši sankce.

Jemná diplomacie

Protože jde o vnitřní mechanismus fungování Evropské unie, není divu, že je to věc patřičně komplikovaná. Možnost sebrat zemím peníze kvůli nedodržování pravidel právního státu již platí od Nového roku, avšak scházejí k ní prováděcí předpisy. 

Tento bláznivý stav věcí vznikl na konci loňského roku kvůli Maďarsku a Polsku. Jednou z priorit eurosummitu bylo přijít právě na metodu, jíž by bylo lze tlačit na země, které nedodržují základní demokratické normy. Například Maďarsko de facto zrušilo svobodu tisku, zatímco polská vláda úspěšně kastruje justici, která by měla držet její divočejší nápady na uzdě. Architektura evropské moci však vyžaduje, aby takové nástroje schválily všechny země; nepřekvapí tedy, že právě Varšava s Budapeští hrozily použitím svého práva veta. Nakonec tak neučinily, ovšem vymínily si, že opatření začne platit až s dvouletým zpožděním.

To se hodilo zejména maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož čekají nejpozději napřesrok volby a jehož vládnoucí koalice v průzkumech mírně ztrácí. Předvolební omezení přítoku eur do státní kasy tedy rozhodně nepotřebuje. Mohl by takto přijít až o 7,2 miliardy a Poláci hned o 23 miliard eur.

Když se Orbán v prosinci vrátil ze summitu domů, oslavoval „vítězství“. Měl za to, že se jakémukoli postihu vyhne - jednak proto, že kritéria jsou stanovena velmi úzce, a jednak proto, že příprava směrnice se bude protahovat.

Orbán, Kaczyński… a Babiš?

Pokud tedy bude mít Věra Jourová úspěch a směrnici jejího úřadu schválí i Evropský soudní dvůr, může to Orbánovi udělat příslovečnou čáru přes rozpočet. Viceprezidentka EK řekla Bloombergu, že „je to těžkotonážní nástroj a chceme, aby byl připraven bezchybně už napoprvé, což nám dá lepší pozici do budoucna“ - pro případ, že by se Maďaři a případně Poláci chtěli bránit právní cestou.

Pro českého čtenáře je pikantní, na seznamu zemí, které omezují fungování právního státu, může snadno figurovat i Česká republika. Současný premiér Andrej Babiš je s Evropskou unií na kordy. Již nejméně dvakrát jej unijní orgány nachytaly při porušování pravidel, jednou při dotačním podvodu a jednou stran střetu zájmů. Pokud by Babiš ve funkci vydržel i po letošních volbách, mohlo by se mu snadno stát, že by se jeho vláda stala terčem postihu ze strany EU podle směrnice, kterou pomohla vytvořit žena, již do Bruselu sám vyslal.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní