Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

Jihovýchod Moravy hlásí stavební surovinovou krizi: Kameny už dovážejí ze Slovenska!

Den co den putuje přes evropské hranice velmi různorodá směs zboží a materiálu. Není na tom nic podivného, ostatně volný obchod je jedním ze základních kamenů Evropské unie. Ale co když se z jedné země do druhé začnou vozit… kameny?!

Jihovýchod Moravy hlásí stavební surovinovou krizi: Kameny už dovážejí ze Slovenska!

Tuto zkušenost mají v posledních letech ve Zlínském kraji, kam se ze Slovenska dopravuje přírodní kamenivo nedostatkové hrubé frakce. Ekonomiku za tím nehledejte, ceny jsou kvůli dopravě mastnější než hranolky na plovárně. Stalo se to, před čím už hodně dlouho varují ložiskoví geologové: Stavební surovinová krize v Česku právě začala – některé regiony se potýkají s nedostatkem kameniva.

Podle údajů České geologické služby má Zlínský kraj v současnosti sedm aktivních pískoven. Vyšší roční objemy těžby však vykazují pouze tři z nich. Nedávno zde skončila těžba ve významném výhradním ložisku Ostrožská Nová Ves a dále v ložiscích Ostrožská Nová Ves 1 a Police u Valašského Meziříčí. Zároveň došlo ke zrušení dobývacího prostoru Hustopeče nad Bečvou I a před zrušením se ocitl i v minulosti velice významný dobývací prostor Ostrožská Nová Ves. Ve všech případech jsou důvodem ukončení těžby nulové zásoby. 

Zbývající ložiska mají navíc nízkou plošnou roztěženost, takže negenerují dostatečné množství suroviny, aby se výpadky podařilo kompenzovat. Problém je bohužel i v druhové struktuře produkce. Většina pískoven ve Zlínském, ale třeba i v sousedním Olomouckém kraji dodává na trh převážně písky a jemné štěrkopísky s převažující písčitou frakcí do 4 mm. Nejhůře dostupné jsou hrubé frakce od 4 do 32 mm, které se do Zlínského kraje musejí dovážet dokonce až ze Slovenska, a to za velmi vysoké ceny.  

Ano, čtete správně, ze Slovenska se do Česka vozí kameny! A nutno dodat, že „bratrská“ přeshraniční výpomoc v oblasti zásobování štěrkopískem je poměrně významná. Každoročně se dováží jen do Zlínského kraje kolem 150 tisíc tun, což odpovídá třetině těžby, která v regionu dosud probíhá! Ceny této dovezené komodity přitom bývají kvůli nákladné dopravě až o třetinu vyšší. A to v regionu v důsledku výše předestřeného krizového vývoje za posledních 5 let vzrostly ceny přírodního kameniva minimálně o 20 – 25 %.  

Pokud se nepodaří otevřít nová ložiska, dle údajů České geologické služby se může v následujícím období surovinová soběstačnost Zlínského kraje v oblasti štěrkopísků ještě dramaticky zhoršit. Pouze dvě stávající ložiska mají totiž disponibilní zásoby nad 10 let. Čtyři pískovny naopak vykazují velmi nízkou životnost do 5 – 8 let. Na konci 20. let zůstanou v regionu pouze tři pískovny. Horší situace bude v té době už pouze ve dvou krajích ČR. 

 

Nenechme se zmýlit. To, že nám někde něco chybí na trhu, ještě neznamená, že to vůbec nemáme, protože jsme to už stihli všechno spotřebovat. V říčních nivách Moravy jsou zásoby štěrkopísků ještě na dlouhé desítky let. Otevření těchto ložisek však naráží na komplikované povolovací procesy, nejrůznější politické tlaky a nesouhlas veřejnosti.

„Kritické situace na jihovýchodě Moravy jsme si vědomi, a proto chceme otevřít pískovnu v lokalitě Moravský Písek – Uherský Ostroh. Podle geologických průzkumů toto ložisko vykazuje dostatečný objem velmi kvalitní suroviny s hrubou frakcí od 4 do 16 mm, tedy přesně takovou, jakou kraj zoufale potřebuje,“ vysvětluje Petr Dušek, mluvčí společnosti České štěrkopísky. „Projednávání záměru se bohužel protáhlo již na deset let a stále nespěje ke konci. Důvodem přitom nejsou přirozené obavy místních obyvatel o pitnou vodu, ale nepřiměřená politizace diskuze. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč jinde těžba štěrkopísku pitné vodě prospívá a zrovna jen v této lokalitě by ji měla ohrožovat.“ 

Písek a štěrk jsou klíčovými surovinami pro české stavebnictví, využívají se především jako přísada do betonu, a mají tak zásadní význam při stavbě domů, ale i silnic a dálnic. Velmi podobná situace jako u štěrkopísků je ve Zlínském kraji i v oblasti drceného kameniva, které je nezbytnou surovinou do asfaltu, betonu i kolejových loží. Zlínský kraj je v této kategorii naprosto deficitní, a tento deficit je proto nutné saturovat a doplňovat z těžených štěrkopískových surovin. Lze tak hovořit o dvojím tlaku – jednak na navýšení produkce štěrkopísků pro oblasti, kde jsou obě suroviny zastupitelné, a jednak na dovoz nedostatkového kameniva ze sousedních hojněji vybavených oblastí.

„Směřujeme do poněkud paradoxní situace. Stavební surovinovou krizi na sebe přivoláváme ve jménu ochrany přírody. Zároveň ale potřebujeme dál stavět. Výsledkem bude paradoxně zhoršení dopadů stavebnictví na životní prostředí. Jak drcené, tak přírodní kamenivo totiž budeme vozit z čím dál větších vzdáleností a silnice a obce budou zbytečně zatěžovány značným objemem kamionové dopravy. Ostatně ti, kdo znají provoz na silnici první třídy od Zlína na Hodonín či Břeclav, by o tom mohli vyprávět už teď,“ upřesňuje Petr Dušek. „Těžba štěrkopísků přírodě neškodí, ale naopak pomáhá zadržovat vodu v krajině. V uvedeném případě Uherského Ostrohu by namísto intenzivně chemicky obdělávaných polí vznikly přírodně cenné vodní a mokřadní ekosystémy.“

Česká geologická služba ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu v současnosti dokončuje studii, která zhodnocuje reálný stav zásob a perspektivy využívání ložisek a zdrojů stavebního kamene a štěrkopísků na území ČR. Z předběžných výsledků zcela jednoznačně vyplývá, že ve Zlínském kraji je třeba podpořit nové záměry a otevřít nová ložiska. Otázka zní, nakolik bude tyto odborné závěry respektovat nastupující nová politická reprezentace.