Vybrané články
z týdeníku The Economist

Jihoafrické zúčtování. Co způsobilo krizi v JAR

Současnou krizi vyvolalo více než dvě desetiletí korupce a mizerné správy země.

Jihoafrické zúčtování. Co způsobilo krizi v JAR
ilustrační foto | Profimedia.cz

Plameny polykající sklady, obchody a továrny se konečně podařilo uhasit. Před vymlácenými výlohami obchodů stojí místní obyvatelé v zářivě žlutých nebo oranžových vestách. Skupiny dobrovolníků – bílí i černí, mladí i staří – zametají roztříštěné sklo a popel po týden trvajících výtržnostech vyvolaných přívrženci zdiskreditovaného bývalého prezidenta Jacoba Zumy, kteří se tak marně pokusili zvrátit jeho nedávný nepodmíněný trest za pohrdání Ústavním soudem. Při tom úklidu jako by se znovu probudil optimistický a šlechetný duch duhového národa. Byla to připomínka zázraku, který v Jihoafrické republice navzdory brutalitě apartheidu umožnil před 27 lety vzniknout liberální demokracii.

Ale nenechte se mýlit. Ty nepokoje nebyly ničím jiným než násilným pokusem zkorumpované frakce Afrického národního kongresu (ANC) svrhnout demokratický řád. Jiskry zažehnuté Zumovými spojenci vzplály tak jasným plamenem kvůli vzteku nahromaděnému za více než dvacet let mizerné správy země a rozkrádání. JAR má jednu z nejvyšších nezaměstnaností na světě, což je důsledek růst dusící směsice nepotistického kapitalismu, zkostnělého státního průmyslu a zákonů, které odrazují podnikatele přijímat nové zaměstnance.

Já na švagra, švagr na mě

Začněme nepotistickým kapitalismem, pro nějž se v Jižní Africe používá eufemismus „posilování černé ekonomiky“. Základní myšlenka je veskrze chvályhodná – náprava historických křivd. Za časů apartheidu v zemi vyrostli bílí průmysloví titáni jako například rodina Oppenheimerových (vlastníci De Beers), ale černí Jihoafričané v podstatě nesměli podnikat. ANC považoval za spravedlivé, že by měli být i nějací černí miliardáři. Proto nová jihoafrická vláda přinutila těžební společnosti, aby odevzdaly alespoň 26 procent svých akcií „historicky znevýhodněným“. Těžaři (stejně jako banky a pojišťovny) to ochotně udělali, naředili podíly stávajících akcionářů a převedli část akcií na lidi, jako jsou Cyril Ramaphosa (současný prezident), Patrice Motsepe (jeho švagr) a Bridgette Radebeová (jeho švagrová).

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit