Vybrané články
z týdeníku The Economist

Ještě větší čínský hamburger

Index týdeníku The Economist ukazuje, že čínský HDP je vyšší, než si myslí Světová banka

ilustrace Vojtěch Velický

Americká ekonomika předstihla tu čínskou až v 80. letech 19. století. Vyplývá to ze studie Maddisonova projektu z Groningenské univerzity. Dnes jsou z nich opět rivalové. Vzhledem k tomu, že Čína disponuje 4,7krát větší pracovní silou než Amerika, k překonání amerického výkonu stačí Číně jen zlomek americké produktivity. Pokud by v dalších zemích světa žilo stejné množství lidí jako v Číně, mělo by jich třiapadesát vyšší HDP než Spojené státy.

V roce 2019 vygenerovali čínští zaměstnanci zboží a služby v hodnotě 99 bilionů jüanů. Americká produkce dosáhla hodnoty jen 21,4 bilionu. Ovšem vzhledem k tomu, že vloni jste na nákup jednoho dolaru potřebovali 6,9 jüanu (0,30 jüanu na nákup jedné české koruny), měl čínský HDP převedený na tržní cenu dolaru hodnotu pouhých 14 bilionů. To na Ameriku zdaleka nestačilo.

Jenže za 6,9 jüanu si toho v Číně koupíte podstatně víc než za jeden dolar v Americe. Vezměme si například hamburger Big Mac od McDonald’s. Podle údajů o cenách, které jsme v The Economist nasbírali, vás v Číně přijde na 21,70 jüanu a v Americe na 5,71 dolaru. Podle tohoto měřítka budete na to samé, co pořídíte za dolar, potřebovat pouze 3,8 jüanu. Pokud to tak skutečně je, pak by se za 99 bilionů jüanů dalo koupit totéž co za 26 bilionů dolarů. A čínská ekonomika by tím pádem byla o poznání větší než ta americká.

Nadhodnocený frank a libra

Inspirovaný touto logikou porovnal The Economist ceny Big Maců po celém světě od roku 1986. Výsledkem je hrubý poměr kupní síly národních měn. Naznačuje, že řada měn je na zahraničních trzích vzhledem k dolaru podhodnocená. Švýcarský frank a libanonská libra jsou nadhodnocené. Libanonská měna byla podhodnocená až do loňské inflace, kdy místní ceny stouply, ačkoliv libra zůstala fixovaná vůči dolaru. Jen cena Big Macu vylétla o 38 procent.

Světová banka vyvine každých pár let podstatně systematičtější úsilí na vyhodnocení kupní síly porovnáním tisíců cen po celém světě. Výsledky mohou překvapit. Její výzkum cen z roku 2011 zveřejněný před šesti lety ukazoval, že Čína je lacinější, než jsme se dříve domnívali, a její ekonomika je tím pádem mnohem větší. Na základě těchto odhadů Mezinárodní měnový fond (MMF) vypočítal, že čínský HDP předstihl ten americký v roce 2014 a v roce 2019 byl větší o 27 procent.

Řada pozorovatelů nahlíží na tyto odhady skepticky. Reportér finančního magazínu Caixin provedl v roce 2010 neformální průzkum a dospěl k závěru, že řada věcí byla dražší v Chang-čou než v jeho partnerském Bostonu. (Porovnával jablka a zjistil, že odrůda Golden Delicious vycházela v čínském městě o 37 procent dráž.)

Věrohodný a věrohodnější

Skeptikům se dostalo jistého zadostiučinění, když Světová banka zveřejnila nejnovější srovnání cen. Vyplývá z něj, že v Číně jsou věci v porovnání s Amerikou o zhruba 17 procent dražší, než se dříve myslelo. V jediném okamžiku spadl čínský HDP o 3,2 bilionu dolarů. Tyto odhady naznačují, že čínská ekonomika předstihla tu americkou až v roce 2016.

Sinatrova doktrína

Evropa chce jít ve vztahu k Číně vlastní cestou.

Jsou však tyto nové odhady věrohodnější než ty dřívější? Porovnání cen napříč světem je velmi komplikované. Jedna věc může být někde úplně obyčejná a jinde naprostou vzácností. Světová banka musí navíc rozhodnout, jakou váhu té či oné věci přisoudí. To závisí na nákupních zvycích a ty se liší – částečně proto, že se liší ceny. Velice snadno se ocitnete v začarovaném kruhu.

Možná by pomohlo, kdybychom na výsledky Světové banky použili hrubší měřítko – jako je cena Big Macu. Náš index naznačuje, že banky kupní sílu čínské měny podhodnocují a spolu s ní i velikost čínské ekonomiky. McDonald’s býval symbolem americké ekonomické moci. Big Mac teď ukazuje, jak se smršťuje.