Ještě jednu pitomost. Maláčová jako mistryně republiky v rozdávání peněz z cizích kapes

Na co se matlat s nějakými procenty z tarifů a osobních ohodnocení, když jde přece přidat hezky na dlaň každému státnímu zaměstnanci tři litry.

Výše zmíněnému rozumí i Jana Maláčová, mistryně republiky v rozdávání peněz z cizích kapes, která s tímto nápadem přišla před svým koncem ve vysoké politice. Je to hezky sociální, protože na tom nejvíce vydělají ti s nejnižšími tarify. Je fascinující, jak se dá už tak špatný nápad, jako je zvedání státních platů s prázdnou státní kasou, ještě povýšit na nebetyčnou pitomost.

Dokázala tak, že ani za čtyři roky pobytu ve funkci ministryně práce a sociálních věcí nezjistila, že má ve svém úřadě na starosti Informační systém o průměrném výdělku. Jinak by věděla, že právě státní zaměstnanci s nižšími tarify, tedy ti nejméně kvalifikovaní, typicky šoféři, sekretářky a různé manuální profese, jsou ve srovnání se soukromým sektorem vysoce přeplácení. Což je skutečný důvod toho, že průměrný výdělek ve státním sektoru je výrazně vyšší než v soukromém, který to vše financuje. A častý argument, že je ve státním sektoru více vysokoškoláků, kteří musejí být lépe odměňováni, je úplně mimo. Experty stát ve skutečnosti zaplatit neumí.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit