Jednorožci a holubi

Co to znamená, když firma prodělávající miliardy spolkne druhou, která prodělává ještě více? Že žijeme uprostřed reálného unicornismu.

Jednorožci a holubi
ilustrace Vojtěch Velický

Kapitalismus býval ošklivé slovo. Za ostnatým drátem, tam, vykořisťoval člověk člověka a neexistovalo právo na práci. To tady zítra již znamenalo včera; na cestě byl komunismus, jehož předpokládaným znakem byl holub, jenž se sám upeče během letu do rozevřených hub dělníků, rolníků a pracující inteligence.

Jak ta slova stárla, většina lidí pochopila, že to moc nefunguje. Ti, kteří se podíleli na holubově produkci, si mohli dovolit jakýkoli šlendrián, aniž by jim hrozil postih ve formě tržního neúspěchu. Když se naopak dělník-producent chtěl na čas proměnit ve spotřebitele a zatoužil nějakého takového holuba sníst, vyšlo najevo, že je polosyrový, se zpožděním a bez stehýnek (holub, ne dělník). To proto, že komunismus teprve budujeme, říkali ti, za jejichž nehty stehýnko uvázlo. 

Vzali jsme si z toho, že věty o společenském vlastnictví výrobních prostředků jsou nám podezřelé, a zaplaťpánbůh za to. Ten prima nápad o samopečených holubech s dopravou zdarma však zůstal při síle. Doslova.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit