Jeden velký reaktor. A pak ty malé

Komplikace při výstavbě velkých jaderných bloků otevírají cestu jejich menším variantám. Velké šance – i v Česku – má varný reaktor GE Hitachi.

Jeden velký reaktor. A pak ty malé
Pohled do výzkumného centra společnosti GE Hitachi v kalifornském Vallecitos. Zde pracují na vývoji nového typu menšího reaktoru. | GE

Pokud vám vrtá hlavou, proč chce ČEZ stavět pouze jeden velký jaderný blok a proč jeho manažeři přestali hovořit o dalších podobných reaktorech v Dukovanech a Temelíně, tak možné vysvětlení záhady naleznete na následujících řádcích. Po jednom velkém bloku totiž pravděpodobně přijdou na řadu menší reaktory.

Zatím si musíme zhruba deset let počkat, než se ukáže, zda jaderná zařízení o menším výkonu, která chystají společnosti jako například GE Hitachi, NuScale, Rolls-Royce či Terrestrial Energy, naplní optimistická očekávání. ČEZ musí v tuto chvíli vybírat z toho, co je dnes reálně k dispozici. Jeden jaderný blok o výkonu přes tisíc megawattů chce v Dukovanech stavět hlavně proto, aby udržel odborné kapacity ve vlastních řadách i v dodavatelských firmách.

Podle několika zdrojů týdeníku Hrot z jaderných kruhů se vyplatí sledovat hlavně 300megawattový reaktor BWRX-300, s nímž přichází na trh GE Hitachi. Společnému podniku technologických koncernů GE a Hitachi se totiž daří získávat první zájemce. Jako první se před dvěma lety přihlásil americký koncern Dominion Energy, loni přibyli další z Polska a Estonska. Vážně se o zmíněný reaktor zajímá i ČEZ.

Zmenšený na čtvrtinu

Příběh zmíněného reaktoru zní tak trochu jako anekdota. GE Hitachi nejprve přišlo s projektem opravdu velkého reaktoru o elektrickém výkonu 1520 megawattů. To je skoro tolik, kolik měly před modernizací čtyři bloky dukovanské elektrárny dohromady. Jenže o tohle monstrum nebyl nikde ve světě zájem. Projektanti proto usedli k počítačům a vytvořili menšího sourozence – reaktor o výkonu 300 megawattů.

Jedním z trumfů nového projektu má být cena. GE Hitachi ve své prezentaci slibuje (v dnešních cenách, samozřejmě) částku 2250 dolarů za kilowatt výkonu. Velké reaktory se dnes staví za dvojnásobek až trojnásobek této hodnoty. Celý blok tak vychází na 675 milionů dolarů, v přepočtu na necelých 16 miliard korun. Takový balík peněz mohou dát dohromady i mnohem menší energetické skupiny než ČEZ.

Jedním takovým zájemcem je estonský startup Fermi Energia. Jeho záměrem je přispět k přechodu Estonska, které stále vyrábí většinu elektřiny neekologickým spalováním hořlavých břidlic, k moderní nízkoemisní energetice. První jaderný reaktor v zemi chce spustit do provozu nejpozději v roce 2035. Ve hře jsou zatím čtyři možné reaktory, vedle favorizovaného GE Hitachi zvažují Estonci ještě podobné reaktory firem NuScale Power, Moltex Energy a Terrestrial Energy.

Naopak vybráno již má nejbohatší polský byznysmen Michał Sołowow, vlastník chemičky Synthos. Podle memoranda o porozumění z října loňského roku bude Synthos spolupracovat s GE Hitachi na výstavbě první polské jaderné elektrárny. „Využití menších reaktorů k výrobě čisté elektřiny zlepší naše šance na odklon od uhlí a bude mít pozitivní vliv na náš průmysl i celou zemi,“ uvedl Sołowow při podpisu smlouvy.

V této souvislosti zachytil týdeník Hrot zajímavou informaci. Synthos vlastní závod na výrobu kaučuku v Kralupech nad Vltavou a jaderný nadšenec Sołowow se prý nechal slyšet, že by rád jednou umístil jaderný reaktor i tam. Když zvážíme blízkost lokality k Praze a k nádržím na státní ropné rezervy, není to zrovna reálný záměr; o umístění chemičky v zátopové oblasti řeky Vltavy raději nemluvě.

GE Hitachi versus Rolls-Royce

V Kralupech to tedy nejspíš nebude, ale manažeři GE Hitachi se i tak o český trh vážně zajímají. Výsledkem je podpis memoranda o porozumění se společností ČEZ z února letošního roku. Polostátní energetický podnik již loni navázal komunikaci s jinými podniky z oboru malých reaktorů, jako je americký NuScale či britský Rolls-Royce, ale právě reaktor od GE Hitachi se dostává do pozice favorita.

Spokojenost dávají najevo obě strany. „Tato dohoda představuje nejnovější příklad rostoucího celosvětového zájmu o naši průlomovou technologii. Věříme, že systém BWRX-300 představuje ideální možnost, jak České republice pomoci naplňovat rostoucí poptávku po cenově dostupné a bezemisní energii,“ uvedl v únoru výkonný viceprezident GE Hitachi Jon Ball.

Ještě před rokem to vypadalo, že větší šance budou mít jiné společnosti. Oregonský jaderný startup NuScale Power nabízí poměrně malé reaktory s elektrickým výkonem 60 megawattů; hodit se tak budou spíš pro využití v těžkém průmyslu a teplárenství. Větší šance má britský koncern Rolls-Royce, pokud se ovšem vypořádá s finančními potížemi a dotáhne do konce desetiletí k realizaci první plánovaný 440megawattový reaktor v Británii.

Manažeři GE Hitachi již stihli projevit zájem o spolupráci s českými průmyslovými a technologickými podniky. To jim přihrává další kladné body. Lokální dodavatelé by mohli mít na starosti například strojovnu s turbínou a stavební práce. Informační schůzky se v únoru zúčastnila třeba společnost ZAT, což je dodavatel řídících a kontrolních systémů pro energetiku a průmysl – včetně jaderných elektráren.

Model BWRX-300 představuje něco docela jiného, než nač jsou čeští průmyslníci a inženýři zvyklí. Místo tlakovodního reaktoru by se nyní museli vypořádat se zcela jinou technologií – varným reaktorem. „Ty jsou objektivně jednodušší než tlakovodní. Pára jde z reaktoru přímo na turbínu. Nepotřebují parogenerátory, nemají sekundární okruh. Navíc mají menší zastavěnou plochu, a jsou tedy levnější na výstavbu,“ uvedl k této technologii jaderný expert Radek Škoda na webu Peak.cz.

Dva možné scénáře

Občas není na škodu vydat se na tenký led spekulací a nastínit budoucnost české energetiky. Až skončí čtyři starší dukovanské reaktory, může je nahradit jeden 1200megawattový blok (teď neřešme, zda bude ruského, amerického, či korejského původu) a doplní jej dva až čtyři menší reaktory od GE Hitachi nebo Rolls-Royce. Menší reaktory mohou doplnit také dvojici velkých bloků v Temelíně.

Druhý scénář počítá s využitím menších reaktorů v teplárenství a těžkém průmyslu. V jejich případě se jinak bude hledat náhrada za neekologické uhlí velmi těžko. Dukovany a Temelín v tomto případě zůstanou určeny pro velké reaktory od tisíce megawattů výše. Představa, že Česko poběží stoprocentně na obnovitelné zdroje, je sice pro mnohé nadšence lákavá, ale v praxi (aspoň prozatím) nereálná.

Účastníci závodu
Kdo patří mezi desítky společností s ambici uspět na trhu malých a středních modulárních reaktorů.
GE Hitachi
Společný americko-japonský podnik vyvíjí 300megawattový reaktor BWRX-300. Jedná se o varný reaktor, který je jednodušší a levnější než nám známé tlakovodní reaktory. První zájemci se hlásí z Polska, Estonska a USA, proces licencování u amerického jaderného regulátora začal letos v lednu.
NuScale Power
Startup z amerického Oregonu přichází na trh s malým 60megawattovým reaktorem, přičemž až 12 jednotek lze propojit do větších celků. Jedná se o takzvaný modulární reaktor – již sestavený z továrny jej bude možné převézt na místo určení po silnici nebo po železnici. První elektrárnu má postavit v Idaho Falls, spustit ji chce v roce 2026.
Rolls-Royce
Britský koncern, který vyrábí letecké motory či reaktory pro ponorky (nikoliv již luxusní vozy téhož názvu), chce prorazit i v jaderné energetice. Své 440megawattové reaktory by chtěl uplatnit hlavně na domácím trhu, má již vyhlídnuté lokality ve Walesu a severozápadní Anglii. Vedle ekonomických parametrů sází i na líbivý design.
Terrestrial Energy
Kanadský startup, který pracuje na reaktoru čtvrté generace (to znamená s vyšší bezpečností provozu oproti dnes známým reaktorům) o výkonu 190 megawattů. Chlazen má být tekutou solí. Stále není jasné, kde a kdy spustí do provozu první takové zařízení.
KHNP
Korejský zájemce o stavbu nového bloku v Dukovanech zkouší uspět i v soutěži menších reaktorů. Pracuje na vývoji 100megawattového bloku, který pojmenoval tak, aby měl zkratku SMART. Hlavním zájemcem (a financujícím partnerem projektu) je Saúdská Arábie; SMART má sloužit také k odsolování mořské vody.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Jak Babiš bohatne na koronaviru
  • Život po Pentě
Objednat nyní