Velryby toho sežerou třikrát víc, než se myslelo. Jejich žravost zásadním způsobem ovlivňuje ekologii a produktivitu světových oceánů
Nikdo nepochybuje o tom, že velryby toho sežerou strašně moc. Ovšem ze studie, kterou nedávno publikoval vědecký časopis Nature, plyne, že toho sežerou ještě třikrát víc, respektive třikrát víc, než dosud mořští biologové odhadovali.
Není to přitom žádné samoúčelné konstatování, které by se svým významem blížilo novinové zprávě o tom, že kdosi dokázal na posezení spořádat 76 hotdogů či 202 švestkových knedlíků (aktuální světové rekordy), ale zásadní zjištění, které ukazuje, jak moc velryby ovlivňují ekologii světových oceánů. A také to, že průmyslový lov velryb napáchal do svého zákazu v roce 1986 daleko větší škody, než si kdo dokázal představit.
Velryby – tedy konkrétně ty s kosticemi, které filtrují vodu a živí se většinou krilem (drobnými korýši) a malými rybkami – totiž nejen gargantuovsky žerou, ale také gargantuovsky kálejí, a tudíž gargantuovsky hnojí oceány. Vyloučené živiny navíc zanášejí do míst, kam by se jinak nedostaly, a přispívají tím k růstu planktonu, kterým se živí kril. A kril je zdrojem potravy nejen pro velryby, ale také pro spoustu dalších mořských živočichů.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot