Vybrané články
z týdeníku The Economist

Je vám horko? Připravte se na El Niño, bude ještě hůř

Letošní rok je historicky nejteplejší, rok 2024 ale bude pravděpodobně ještě o něco horší.

ilustrační foto | Shutterstock.com

Kalifornie jen málokdy zažívá hurikány a bouře, které pravidelně bičují Floridu, Louisianu a Texas. Tropická bouře Hilary však 20. srpna zasáhla její jih. Centrum Los Angeles zažilo nevídané provazy deště, který zaplavil vyprahlá údolí. Bez mrknutí oka se předpovědi přesunuly od valící se vody k žáru, kdy většina jihu Spojených států až k Velkým jezerům skončila pod rozžhavenou pokličkou.

Během letošního léta snad neminul den, kdy by zprávy odněkud ze světa neinformovaly o tom či onom projevu extrémního počasí. Teplotní rekordy padají a sílí obavy, co se bude dít, jestli se klima ještě oteplí. Strach přiživilo oznámení amerického Úřadu pro oceán a atmosféru, že dorazilo El Niño, klimatický jev, jenž se objevuje co dva až sedm let a zvyšuje globální teplotu.

Evropské sebemrskačství klima nezachrání. Budoucnost má v rukou Čína

Největším aktuálním světovým přispěvatelem k negativním změnám klimatu je Čína. Bez jejího zapojení efektivní řešení dekarbonizace neexistuje

Je tedy možné, že prožíváme historicky nejteplejší rok a že rok 2024 bude ještě teplejší; teploty by se mohly vyšplhat o 1,4 stupně Celsia nad předprůmyslové hodnoty. Některé tropické regiony postihnou záplavy a jiné budou trpět suchem, což se podepíše na dodávkách potravin a šíření nemocí. Pokud jde o samotnou klimatickou změnu, teď je ten správný čas připravit se na nadcházející pozdvižení jménem El Niño.

Neúroda, požáry a zika

Podle stávajících předpovědí bude toto El Niño obzvlášť silné. Poslední podobný cyklus v letech 2014 až 2016 těžce postižené oblasti zle zpustošil. Sucha způsobila dvacetiprocentní propad jihoafrické potravinové produkce a v Indonésii zažehla jedny z nejničivějších požárů. V Jižní Americe ve stejné době teplejší a vlhčí počasí přiživovalo nemoci včetně nejhorší epidemie viru zika za 65 let.

Následky tohoto El Niña budou pravděpodobně závažné mimo jiné proto, že se přidají navrch k celkovému globálnímu oteplení. Přestože se teprve rozjíždí – El Niño je pojmenované po Ježíškovi, neboť má tendenci kulminovat kolem Vánoc –, přispělo už k uzavření největší rybářské oblasti na světě, když ančovičky opustily peruánské pobřežní vody. Otřásl také světovým trhem s rýží, protože Indie preventivně zakázala vývoz své úrody.

Padesát stupňů? Do roku 2100 ve Středomoří běžná věc

Od poloviny století se budou vlny zabijáckých veder vyskytovat čím dál častěji.

Humanitární organizace varují před ohrožením potravinové a hygienické bezpečnosti a před epidemiemi chorob, jako jsou malárie, dengue a cholera, ve velkých částech Afriky a Jižní Ameriky. Jihovýchodní Asii pravděpodobně čeká horké a suché počasí. Požáry šířící se Indonésií by mohly ovlivnit kvalitu vzduchu v celé Asii.

I když jsou však tato nebezpečí děsivá, lze se na některá z nich přiravit, než udeří. El Niño je do jisté míry předvídatelné. Žádné dva cykly nejsou úplně stejné, ale jejich opakující se povaha odhaluje vzorce horkého, suchého a nadměrně vlhkého počasí. Sezonní předpovědi jsou dnes mnohem spolehlivější, než byly v letech 2014 až 2016. To může například pomoci nasměrovat financování k preventivnímu zlepšení vodní infrastruktury nebo posílení budov v oblastech, které budou pravděpodobně zasaženy bouřkami.

Bude lepší začít hned, než se do toho pouštět až ve chvíli, kdy katastrofa udeří. Když ještě před příchodem El Niña budete uvážlivě pružní, můžete minimalizovat škody, a tím pádem i výdaje na následnou pomoc a opravy.

Přípravy už začaly

Některé humanitární organizace lepší předpovědi využívají a plánují dopředu. Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce například v sedmnácti zemích realizuje předběžné programy a usiluje o to, aby byla do roku 2025 čtvrtina prostředků určených na pomoc při katastrofách vynaložena předem. Světová zdravotnická organizace začala spolupracovat se Světovou meteorologickou organizací, aby dokázala úspěšně předpovídat, kam bude nejlepší směrovat lékařské zásoby a personál.

Bude v budoucnu hořet víc než dnes? Hledání odpovědi není snadné

Středomoří letos opět hoří. Tak jako každý rok. Odpověď na otázku, jestli bude požárů kvůli globálnímu oteplování přibývat, nebo ne, ovšem není ani trochu triviální

Jde jen o zlomek pomoci, jíž je zapotřebí. Pouhé jedno procento finančních prostředků ze sbírek OSN určených na pomoc při katastrofách bylo mezi lety 2014 a 2017 vynaloženo s předstihem, přestože každá pátá událost byla vysoce předvídatelná. Očekávalo se, že přírodní katastrofy ovlivní 185 milionů lidí po celém světě, méně než čtyřem milionům se však dostalo preventivní pomoci.

Problém je, že řada ze zemí, na nichž se El Niño nejvíc podepíše, se stále ještě nevzpamatovala z předchozích katastrof. Některé z nich souvisejí s minulými obdobími extrémního sucha a záplav, jiné státy se potýkají s přetrvávajícími následky covidu-19 a nárůstem cen potravin způsobeným válkou na Ukrajině. Je to připomínka potíží spojených s řešením klimatické změny: přicházejí ve velkém a rychle za sebou a nedávají vládám a společnostem dost času se vzpamatovat. O to důležitější je pomáhat zemím, jež si nemohou dovolit financovat vlastní přípravy.

Ať už to zaplatí kdokoli, je krajně neekonomické šetřit dnes na výdajích, když víme, že zítra může udeřit katastrofa.