Je to na baterky

Legalizace velkokapacitních úložišť energií má podporu většiny parlamentních stran. Po letech průtahů by se tak mohl otevřít lukrativní trh se stabilizací soustavy.

Je to na baterky
Velkokapacitní baterie vznikají jako důležitá část moderní energetiky všude po světě. V Česku jejich rozvoj už léta brzdí nedořešená legislativa. | Profimedia.cz

Před třemi lety představoval pro Jana Fouska rok 2021 nejhorší možný scénář. Šéf Asociace pro akumulaci energie (AKU-BAT) měl cíl dostat do legislativy velkokapacitní bateriová úložiště, která tehdy začala v Česku hojně vznikat. To se v zásadě jevilo jako téměř vyřešený problém. Strnulost zákonodárného aparátu se však právě u baterek projevila v té nejhorší formě a obří úložiště v Česku dodnes fungují v legislativním vakuu. 

Nyní se však otevírá šance, že by se po letech jednání a tlaků akumulaci přece jen mohlo podařit zlegalizovat a že baterky by mohly začít fungovat jako regulérní energetický zdroj se všemi výhodami i povinnostmi. Lidovecký poslanec Marian Jurečka předložil pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který s bateriemi počítá. 

Energošmejdi a baterky

Původní ambiciózní záměr komplexní změny klíčové energetické normy se v uplynulých letech scvrkl výhradně na voličsky atraktivní boj proti takzvaným energošmejdům. Díky Jurečkovu pozměňovacímu návrhu by se však baterky s „populárními“ energošmejdy mohly svézt.

Fousek přitom nezahálel a po předchozích zkušenostech pro návrh získal podporu, kde mohl. „Návrh okomentovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, Energetický regulační úřad, provozovatel přenosové soustavy ČEPS i distribuční společnosti,“ říká. Vedle toho si zajistil předběžný souhlas i většiny politických stran. „Návrh má podporu ANO, Pirátů, TOP 09, STAN i nás. Podpisový arch má ještě ČSSD, ale počítám, že to bude úspěch,“ dodává Jurečka s tím, že tento týden předloží návrh hospodářskému výboru. Jedinou překážku tak v tuto chvíli představuje zahlcená sněmovna, do třetího čtení se podle Jurečky novela dostane nejspíš až počátkem příštího roku.

Další šance pro baterky by se otevřela až s úplně novým energetickým zákonem. O jeho podobě se už vedou živé debaty, realistické šance na schválení však dalece přesahují funkční období současné vlády. 

Pět miliard v soustavě

V Česku přitom už několik obřích baterií funguje, první o kapacitě 1,2 megawatthodiny před třemi lety zprovoznil v Prakšicích na Uherskohradišťsku jeden z největších tuzemských vlastníků solárních elektráren Solar Global. Investice vyšla na 20 milionů korun. Brzy na to následoval u jihočeských Mydlovar E.ON s úložištěm o kapacitě 1,75 megawatthodiny za 27 milionů korun. Baterie sice nestojí nazmar, ale nevyřešená legislativa jim neumožňuje přístup k lukrativnímu pětimiliardovém trhu s podpůrnými službami pro stabilizaci přenosové soustavy. To je v zásadě i důvod, proč se velkokapacitní úložiště ve světě stavějí. 

Podle současných pravidel musí být totiž připojena ke zdroji elektřiny s turbínovým generátorem, a nikoliv fungovat s obnovitelným zdrojem nebo úplně samostatně v takzvaném stand-alone režimu. 

To neplatí pro instalaci z loňského roku v elektrárně Tušimice. Baterii o kapacitě 2,8 megawatthodiny postavil ČEZ ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS. Právě tam odstartovaly i testy baterek pro podpůrné služby. A podobně je na tom i stejně velká baterie skupiny C-Energy v teplárně v Plané nad Lužnicí za 60 milionů korun, která letos získala jako první pro podpůrné služby certifikaci od ČEPS.

Zprůchodnit rozvoj baterií se přitom chystá i ČEPS. Od příštího roku by měl začít platit nový kodex provozovatele přenosové soustavy, který umožní vyrovnávat síť i samostatně stojícím bateriím. Poslední překážkou je tak právě energetický zákon, který baterkám otevře cestu k získání licence pro podnikání v energetice.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní