Vybrané články
z týdeníku The Economist

Japonský svátek 3P: přeplněné prostory, přelidněná místa, příliš blízký kontakt

Japonci pochopili covid-19 lépe než většina světa a skutečně se jim ho podařilo zkrotit.

Japonský svátek 3P: přeplněné prostory, přelidněná místa, příliš blízký kontakt

Když v únoru dorazilo k Japonsku plovoucí ohnisko covidu-19, výletní loď Diamond Princess, vypadalo to jako nešťastná náhoda. Malá plovoucí Petriho miska hrozila, že z japonského souostroví udělá jednu pořádně velkou. Při zpětném pohledu je však patrné, že si úřady vzaly z raného kontaktu s virem dostatečné ponaučení. Navzdory aktuálnímu nárůstu nemocných je v okruhu velkých ekonomik ta japonská zasažena nejméně.

V Japonsku zemřelo na koronavirus celkem 2487 lidí, což je polovina počtu uváděného Čínou a jen o něco méně, než kolik v Americe během minulého týdne několikrát zemřelo v jediný den (a čtvrtina toho, co maličké Česko). Japonsko zaznamenalo pouhých 18 úmrtí na milion obyvatel, což je vyšší poměr než v Číně, nicméně v rámci G7, skupiny velkých industrializovaných demokracií, je to suverénně nejméně. (Druhé v řadě je s 239 mrtvými Německo.) Nejpřekvapivější je fakt, že Japonsko dosáhlo tohoto úspěchu bez striktních karanténních opatření nebo masového testování – jeho hlavní zbraně v boji proti covidu-19 jsou jiného rázu.

Bez trasování, bez testů

„Od samého začátku jsme neusilovali o omezování,“ říká Hitoši Ošinati, virolog a člen odborného poradního orgánu vlády. To by vyžadovalo identifikaci všech možných případů, což podle Ošinatiho není v tak velké zemi, jako je Japonsko, možné vzhledem k tomu, že většina nakažených nemá žádné nebo jen mírné symptomy. „I kdybyste každého jednou týdně otestovali, stejně by vám někdo proklouzl.“ Japonsko provádí ze zemí G7 nejméně testů: průměrně 270 za den na milion obyvatel; pro porovnání, v Americe a Británii jsou to čtyři tisíce.

Japonská vláda se místo toho pokusila aplikovat ponaučení, která si odnesla z Diamond Princess. Poté, co se navzdory dodržování všech postupů pro případ virových onemocnění šířících se kapénkami nakazili vyškolení karanténní pracovníci a zdravotní sestry, Ošinatiho tým dospěl k závěru, že se virus šíří vzduchem. Už v březnu začaly japonské úřady varovat obyvatele, aby se vyhýbali sanmicu neboli 3P: uzavřeným prostorům, přelidněným místům a příliš blízkému kontaktu. Varování vzalo útokem tradiční média i sociální sítě. Průzkumy dospěly k závěru, že na jaře se většina obyvatel sanmicu vyhýbala. Vydavatelství Džijukokiminša ho nedávno vyhlásilo „trendovým výrazem roku“ 2020. 

Diamond Princess navíc přitáhla hned zkraje pozornost ke shromažďování lidí. Vláda proto v březnu zřídila komisi proti shromažďování.

Tento vhled do problematiky umožnil úřadům rozlišovat jednotlivá rizika, což vedlo k cíleným omezením namísto střídání extrémů – striktní karantény a kompletního uvolnění. Ministr dohlížející na reakci vlády na covid-19 Jasutoši Nišimura u sebe nosí zařízení monitorující hladinu oxidu uhličitého, kterým během jednání měří kvalitu ventilace. (Místnost, v níž se s vaším dopisovatelem sešel, vykazovala 506 částeček na milion, tedy hladinu bezpečně pod 1000 ppm, která indikuje špatnou ventilaci. Rozhovor se odehrával u dlouhého stolu za plastovými štíty a s nasazenými rouškami.)

Výzkumníci pověřili Fugaku, nejrychlejší superpočítač na světě, aby vymodeloval různé situace. Nišimura tvrdí, že přeplněné metro představuje malé riziko v případě, že jsou otevřená okénka a cestující mají roušky. Pokud sedíte úhlopříčně místo proti sobě, klesá riziko nákazy o 75 procent. Kinosály jsou bezpečné, „dokonce i když diváci pojídají popcorn a párky v rohlíku“, dodává Nišimura. Zatímco na Západě je většina promítacích sálů zavřená, nové anime „Demon Slayer“ se v Japonsku hraje před plnými hledišti a už teď je z něj druhý nejvýdělečnější film v japonských dějinách. Vedle 3P varuje vláda před dalšími pěti specifickými nebezpečími: společenskými večeřemi s popíjením alkoholu, konzumací jídla a nápojů ve větší než čtyřčlenné skupině, hovory na krátkou vzdálenost bez roušek, spolubydlením na kolejích nebo v podobně malých sdílených prostorách, využíváním kabinek a odpočíváren. 

Japonci poslouchají

Tyto poznatky by byly pochopitelně k ničemu, kdyby se je obyčejní lidé rozhodli ignorovat. Jenže Japonci dbají rad vlády a zůstávají doma. Pokud se u nich objeví některé z příznaků koronaviru, dodržují karanténu, ačkoli její porušování není nijak právně vymahatelné. „Občas býváme kritizováni za to, že jsme příliš homogenní společnost, já se nicméně domnívám, že tentokrát to sehrálo pozitivní roli,“ shrnuje Nišimura. Už tak vymydlené Japonsko začalo ještě důsledněji dbát na hygienu. Zatímco Američané se přou, zda nejsou roušky útokem na osobní svobodu, Japonci stojí ve frontě před Uniqlo, kde se chystá prodej nové kolekce roušek. Během prvních několika týdnů podzimní chřipkové sezony zaznamenalo Japonsko pouhých 148 případů běžné chřipky, tedy méně než jedno procento z pětiletého průměru ve stejném období (17 tisíc).

Přestože je japonská populace disproporčně starší, pokud jde o covid-19, tedy i potenciálně zranitelnější, je zároveň nesmírně zdravá. Jen 4,2 procenta dospělých Japonců jsou obézní a my už víme, že právě obezita značně zvyšuje smrtnost na koronavirus. Jedná se o nejnižší číslo v rámci OECD a je to desetina amerického počtu. Japonsko disponuje také velice dobrým zdravotním systémem, jenž pokrývá celou řadu kvalitně vybavených nemocnic. Navíc má už teď mnoho vyškolených trasovačů, kteří tvoří součást zavedené sítě veřejného zdravotnictví, jež se datuje do 30. let minulého století.

Tyto výhody mají samozřejmě své limity. Virus se v posledních týdnech šířil velice rychle a dosáhl rekordních údajů jak v počtu nakažených za jeden den, tak v počtu denních úmrtí. Vláda musela vyslat příslušníky Sil sebeobrany (ekvivalent armády, kterou Japonsko od konce druhé světové války nemá), aby pomohli v nemocnicích v nejhůře zasažených oblastech. Zároveň však ve snaze pomoci ekonomice prohlásila, že není namístě přehnaná opatrnost při plánování vnitrostátních výletů a gastronomických zážitků. Přestože se může stát, že právě toto přispělo k aktuálnímu šíření covidu-19, japonská vláda sáhla pouze po částečném omezení, místo aby dupla na brzdy. Chladné počasí, které nyní panuje na severní polokouli, nahání lidi do 3P. V Japonsku onen nárůst nicméně vychází z dramaticky nižších základů.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Políček bezradné vládě
  • Čistá energie z pracovních lágrů
Objednat nyní