Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Japonsko zasáhne každý rok skoro třicet tajfunů a tropických bouří. Místní firma Challenergy vyvinula větrné turbíny, jež dokážou vyrábět energii i v těchto extrémních podmínkách.
Japonsko, které je po USA a Číně třetí největší ekonomikou světa, se zavázalo k uhlíkové neutralitě do poloviny století stejně jako Evropská unie. K tomu je nezbytné navyšovat podíl obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny.
Ke splnění klimatických domácích úkolů má přispět i vynález japonského startupu Challenergy. Od léta testuje na Filipínách v reálných podmínkách turbínu, jež dokáže vyrábět energii i v extrémních povětrnostních podmínkách. Běžné lopatkové turbíny se vypínají při rychlostech větru 25 metrů za sekundu (devadesát kilometrů v hodině). Japonská firma tvrdí, že turbína, která se otáčí horizontálně kolem své osy, vyrábí energii až do rychlosti čtyřicet metrů za sekundu (144 kilometrů za hodinu, což znamená orkán).
K výrobě elektřiny využívá Magnusův jev popsaný v polovině 19. století. Jedná se o vznik boční síly při obtékání rotujícího tělesa (turbína připomíná rotující válec). Vertikální orientace osy turbíny pak dokáže pracovat při jakémkoli směru větru, zdůraznil zakladatel firmy Atsuši Šimizu. Nová koncepce turbíny má rovněž zmenšit negativní dopady na okolní prostředí, snížit úroveň hluku a zvýšit prevenci střetů s ptáky.
V Japonsku, ale i v dalších zemích jihovýchodní Asie dochází v posledních letech ke stále častějšímu výskytu extrémního počasí. Nejničivější jsou tajfuny a tropické bouře. Japonské ostrovy registrují v průměru 26 tropických cyklon ročně. Nové turbíny by mohly být spolehlivým zdrojem energie i v období tajfunů.
Sektor obnovitelných zdrojů je v současnosti nejrychleji rostoucím oborem v energetice, i proto Šimizu doufá, že se jeho nápad ve větším měřítku uplatní nejen v Japonsku, ale také v dalších zemích. Turbínu na Filipínách zasáhla v září jedna z nejsilnějších cyklon posledních dekád, tajfun Kiko s rychlostí 249 kilometrů za hodinu. Zařízení o instalovaném výkonu deset kilowattů ničivému větru odolalo.
Šimizu, který svou firmu založil v roce 2014, tři roky po jaderné katastrofě ve Fukušimě, vysvětlil, že jeho cílem bylo vždy proměnit ničivou sílu tajfunů k výrobě energie. „Tajfuny můžeme považovat nejen za katastrofy, ale i za zdroj energie,“ řekl agentuře Reuters během demonstrace turbíny na Filipínách. Firma do budoucna chystá i větší instalace pro offshorové parky.
Tradiční turbíny, největší už mají výkon čtrnáct megawattů s průměrem rotoru 222 metrů, jsou stále zranitelnější v obdobích tropických bouří. Challenergy hodlá nabízet turbíny Magnus ve spojení s bateriovým úložištěm zejména pro odlehlé oblasti nebo ostrovy, aby zajistily stabilnější dodávky elektřiny. Testování má sloužit k dalším vylepšením turbíny Magnus, aby co nejlépe odolávala rozmarům přírody a mohla stabilně pracovat i během sezony tajfunů.
Japonsko se stále nevzpamatovalo z havárie ve Fukušimě. Aktuálně se vede spor o to, zda kontaminovanou vodu ze zničené elektrárny vypustit do moře. Dvě pětiny Japonců i nadále využívání jádra v energetice odmítají. Dosud byla zapojena pouze třetina z třiatřicítky provozuschopných reaktorů.
Japonská vláda nicméně počítá s tím, že bude jádro do konce dekády tvořit 22 procent energetického mixu, což je o šest procentních bodů více než v roce 2018. Plánuje výrazně zvýšit, až na dvojnásobek, podíl obnovitelných zdrojů na 38 procent.
Hlavně japonský průmysl spoléhá na rozvoj vodíkových technologií. Na jejich vývoji pracují ikonické značky Toyota, Mitsubishi nebo Panasonic. Pro výrobu zeleného vodíku ale potřebují větší podíl obnovitelných zdrojů. Japonské ministerstvo obchodu a průmyslu zdůraznilo, že uhlíková neutralita má být považována zejména za příležitost pro podporu zelených technologií a inovací v ekonomice.
