Zalíbení se nadřízenému a budování pracovní kariéry s desítkami hodin neplacených přesčasů se v zemi samurajů bere jako samozřejmost. I proto mají Japonci speciální výraz pro smrt z přepracování – karóši. U přetížených a vystresovaných zaměstnanců dojde k infarktu nebo mozkové příhodě. Ti, kteří kvůli pracovnímu tlaku spáchají sebevraždu, jsou nazýváni karóšisatsu. A pandemie covidu celou situaci dále zhoršuje.
I proto sílí v japonském parlamentu hlasy, aby se uzákonil čtyřdenní pracovní týden. Firmy budou muset dát zaměstnancům tři dny volna a naordinovat jim pravidelné prodloužené víkendy, aby si odpočinuli. Není totiž výjimkou ani to, že řada Japonců odmítá čerpat dovolenou, aby neobtěžovali kolegy tím, že za ně budou muset v době volna převzít pracovní náplň.
Návrh zákona předložila v horní komoře parlamentu Kuniko Inogučiová z vládní Liberálně demokratické strany. S tím, aby bylo zkrácení pracovního týdne kodifikováno, souhlasí profesor ekonomie Teruo Sakurada z Hannanské univerzity v Ósace. Pokud to nenařídí zákon, zaměstnanci dobrovolné zmírnění pracovního vytížení stejně nebudou respektovat.
Japonci musí vydržet déle
Japonská ekonomika se podle něj musí stát do dalších let odolnější. Souvisí to také s tím, že populace stárne a lidí v aktivním ekonomickém věku bude stále méně. Počet Japonců se do konce století sníží ze 127 na 83 milionů. Pracovníci budou muset být efektivnější a nesedět dlouhé hodiny v kancelářích, protože je stále více lidí zaměstnáno v sektoru služeb a ve finančním sektoru. Budou muset aktivně trávit volný čas, aby mohli pracovat do vyššího věku.
Pět let stará vládní studie tvrdí, že riziku karóši je vystavena pětina všech japonských zaměstnanců. Čtvrtina firem požaduje, aby lidé pracovali 80 přesčasových hodin měsíčně, což jsou téměř čtyři hodiny každý pracovní den. Ročně několik stovek lidí prokazatelně zemře na infarkt nebo jiné choroby kvůli naprostému vyčerpání z práce. V roce 2019 musel být přijat zákon, který přesčasové hodiny omezil na 100 za měsíc. Ani to není podle Sakurady dostatečné omezení, často se totiž obchází.
Plošné zavedení čtyřdenního pracovního týdne by mělo spolehlivěji snížit úroveň stresu, což by vedlo k poklesu přepracování i počtu sebevražd, doufají předkladatelé zákona. Inogučiová dodala, že už omezení kvůli covidu ukázala, že je možné vytvářet flexibilní pracovní prostředí.
Více času na děti
Den volna navíc má zlepšit vztahy mezi rodiči a dětmi, ale i umožnit péči o starší členy rodiny. V neposlední řadě by to vedlo k většímu utrácení Japonců a podpoře domácí ekonomiky. Zákonodárci si od omezení slibují i to, že mladé páry budou mít „více času“ na pořízení více dětí, což nyní kvůli zběsilému pracovnímu tempu odkládají.
Vláda by měla firmám zkrácení úvazků finančně kompenzovat, aby zaměstnanci nedostávali nižší mzdy. Největší odpor proti novince se čeká u starších a výše postavených manažerů. Ti celý život zasvětili práci a nebudou mít pochopení pro ty, kteří budou pracovat jen čtyři dny v týdnu.
Volnější týden už zavedlo několik společností. Firma Microsoft Japan přišla v roce 2019 s tím, že si lidé mohou jeden den v týdnu vzít placené volno. Většina zaměstnanců tuto možnost ocenila a využila. Nově k prodloužení víkendu přistoupila japonská megabanka Mizuho.
Se čtyřdenním pracovním týdnem experimentují také na Novém Zélandu. Premiérka Jacinda Ardernová loni na jaře dokonce vyzvala místní firmy, aby zkrátily pracovní týden. Mělo to být jedno z opatření, jak se vyrovnat s pandemií koronaviru, protože by lidé více utráceli za služby a zboží ve svém volném čase.
Nick Bangs z Unilever New Zealand je přesvědčen, že covid dramaticky změnil pracovní postupy v byznysu. Sama firma spustila pilotní program, kdy lidé bez snížení platu pracují jen čtyři dny v týdnu. Důležitý je podle něj výkon zaměstnanců, nikoli počet hodin strávených v práci. Pokud se projekt osvědčí, mohl by se rozšířit v globální potravinářské a drogistické firmě po celém světě. Pobočky má ve více než stovce zemí.
