Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Bývalý vysoká manažerka Jana Hörzenbergerová rozjela šicí dílnu a věří, že ji ani čínská chřipka neporazí.
Jana Hörzenbergerová se před třemi lety rozhodla splnit si sen. Sekla s kariérou manažera ve společnosti provozující největší věrnostní systém v České republice a vrhla se do nejistoty podnikání. A to doslova. Jejím snem totiž bylo mít módní salon. Vystudovala návrhářství na oděvní průmyslovce, ale zjistila, že se v oboru bez prvotního kapitálu neuplatní. Když jí bylo 38 let a měla už naspořené nějaké peníze, uvědomila si, že pokud svoje hobby nepovýší na práci teď, tak nikdy. Jen to vzala trochu oklikou. Náhodou se přichomýtla k dílně u Brna, která zaměstnávala devět švadlen, byla zadlužená a na pokraji krachu. A tak ji koupila. „Já vím, co si myslíte. Že nemůžeme konkurovat Číně. To nemůžeme rozhodně cenou, pouze kvalitou,“ říká.
Světe, div se, její sázka na kvalitu zafungovala. Zákazníci začali přibývat, dnes si na sebe firma vydělá a zaměstnává 16 švadlenek. Po této anabázi, během níž chtěla s podnikáním několikrát seknout, ji prý nějaká čínská chřipka neporazí. Koronakrizi chápe naopak trochu jako příležitost. Věří, že si alespoň některé firmy a jejich zákazníci uvědomí, že je dobré vsadit na domácí kvalitní výrobu. Pochopí, že je lepší mít ve skříni méně nestárnoucích kousků v duchu udržitelné módy, které se po dvou vypráních nerozpadnou, než zamořovat planetu haldami levných triček a elasťáků z „plastu“ vyráběných a k nám dovážených přes půl planety.
„Chci mít raději stigma dražších, ale stoprocentních služeb s dokonalým kompletním servisem od návrhu, konstrukce, výroby, po zajištění výšivek, tisků až po samotné zabalení. Plus jsme velmi flexibilní a snažíme se najít řešení pro každého zákazníka. Co nedělám, ani dělat nebudu, je podbízení. Máme svoji cenu a pod tu nepůjdeme,“ vysvětluje Jana svoji strategii. Když zákazník toto akceptuje, na kolekci od 50 kusů výš se s ní prý většinou domluví.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
