Jaký průběh budeš mít?

GeneSpector

Jaký průběh budeš mít?
„Nezažil jsem, že by v akademickém prostředí bylo něco takového možné takto rychle,“ říká Otomar Sláma.

Když Technologická agentura ČR loni v dubnu vypsala program, ze kterého šly rychle čerpat peníze na boj s covidem, vedení Univerzity Karlovy nelenilo. Obeslalo všechny své přírodovědné a medicínské fakulty, jestli by neměly nějaký nápad. Ozval se profesor Stanislav Kmoch z 1. lékařské fakulty, který už léta zkoumá vzácná onemocnění. Aby mohl svážet vzorky z celého světa, vyvinul již v minulosti roztok, který tyto vzorky konzervuje. Podle jeho názoru mohl pomoci i s covidem, protože v té době musely laboratoře vzorky chladit, navíc byly infekční.

Za dva měsíce profesor zavolal Otomaru Slámovi, řediteli CUIP, že má hotový roztok, který udrží vzorky stabilní i tři dny a zároveň je bezpečný pro zdravotnický personál. Nejdřív ho začali nosit po litrech do nemocnic, následně jim došlo, že je potřeba tomu dát nějakou „štábní kulturu“. A že by rádi měli kity pro komplexní testování. Na to ale potřebovali spojit síly s výrobci a distributory.

Dali se proto dohromady s českými firmami Generi Biotech, Spadia Lab a ZKV Career a v červenci už u notáře podepisovali založení společné firmy GeneSpector. Podařilo se jim dovyvinout test, který zkrátil protokol z 3,5 hodiny na 65 minut, což umožnilo navýšit nedostatkovou kapacitu laboratoří o více než 300 procent. Od zadání pro pana profesora Kmocha do tohoto okamžiku uběhlo 44 dní. „To je, myslím, dobrý výkon, nezažil jsem, že by něco takového bylo dříve v akademickém prostředí možné takto rychle,“ vzpomíná Otomar Sláma. Každý třetí PCR test v Česku je dnes od této univerzitní společnosti.

V srpnu byl nový produkt firmy GeneSpector na trhu, následně přidali i testy, které umějí rozpoznat covid od chřipky typu A a B. A před 14 dny přišli na trh s kompletně novou neinvazivní odběrovou sadou, která umožňuje tzv. samoodběr ze slin. A je velmi levná – samotná odběrová soustava vyjde jen na padesát korun. Vypadá jako tyčinka, stačí ji minutu cucat a pak vložit do zkumavky. Sady už odzkoušeli například na školácích ve Středočeském kraji. „Dopadlo to výborně. Děti to bez problému zvládly, záchyt nakažených jsme měli kolem dvou procent, což odpovídá vědeckým poznatkům a předpokladům,“ říká Sláma. Středočeský kraj zkoušel také „plivací“ testy od společnosti DIANA a kloktací Gargtest (tento test je výsledkem spolupráce
bývalého národního koordinátora pro testování Mariána Hajdúcha s komerčními firmami), vybral si ten z Univerzity Karlovy. GeneSpector teď bude pokračovat v testování dětí ve zhruba 80 školách a školkách ve Středočeském kraji, které zůstaly otevřené pro děti zdravotníků.

Nezájem státu

„Je mi trochu líto, že naše nabídky nevyužívá vláda ani ministerstva. My nemáme problém s odbytem – máme opravdu velké zákazníky z řad firem, můžeme dodávat i do zahraničí, ale chtěli jsme od začátku pomoci tady v Česku. Zatím to vypadá, že budou akční spíše hejtmani, ale díky bohu za to,“ posteskne si Sláma. Výhody PCR testů ve školách jsou podle něho neoddiskutovatelné a vyzkoušené například v Itálii. Navíc by bohatě stačilo děti testovat jednou týdně. Kapacity laboratoří se dají podle Slámy navýšit vyhodnocením třeba deseti vzorků najednou, pokud by byl alespoň jeden z nich pozitivní, hodnotily by se všechny vzorky samostatně. „My jsme schopni garantovat výsledek do 24 hodin. Máme k dispozici 70 svozových aut, se vzorky létáme denně do Ostravy, kde je naše nejvýkonnější laboratoř,“ vysvětluje Sláma.

Tady se ale nezastavili. V současné chvíli běží studie, která má potvrdit to, co už si ve firmě odzkoušeli – že jejich testy umějí i podle reakce predikovat, jaký průběh covidu bude pozitivní člověk mít. To může být důležité pro lékaře, aby věděl, že má buď pacienta velmi pečlivě sledovat, nebo mu rovnou nasadit léky, které ve velmi časné fázi zabrání rozvoji nemoci. Zároveň v GeneSpectoru pracují na sekvenování mutací viru, což je téma, kterým se konečně začala vláda zabývat. „Zájem je o nás velký. Jen za poslední čtyři měsíce loňského roku jsme vytvořili obrat 160 milionů korun, takže máme i peníze, které vracíme zpět do vývoje. Jen jsme si nemysleli, že si budeme muset prokopávat cestu zdola, abychom mohli být užiteční,“ dodává Sláma.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní