Vybrané články
z týdeníku The Economist

Jako na Divokém kryptozápadě

Kryptoměny finanční systém zatím neohrožují, ale nebezpečí roste

Jako na Divokém kryptozápadě
ilustrační foto | Shutterstock.com

Dvanáct let po vzniku bitcoinu se vlády po celém světě stále marně snaží popasovat s kryptoměnami. Británie zakázala kryptoměnovou burzu Binance a regulátoři Evropské unie chtějí sledovat transakce. Šéf americké Komise pro kontrolu cenných papírů (SEC) Gary Gensler se na začátku srpna nechal slyšet, že kryptoměnové trhy jsou „plné podvodů, švindlů a zneužívání“, načež vyzval Kongres, aby dal jeho úřadu nové regulatorní pravomoci. Hodnota bitcoinu, největší globální kryptoměny, osciluje s každým podobným prohlášením.

Pád bitcoinu svět zvládne

Vlády mají povinnost bojovat proti podvodům, daňovým únikům a praní špinavých peněz, které zamořují kryptosvět. Několik nedávných případů, kdy se policii podařilo zadržet bitcoiny, naznačuje, že se do tohoto úkolu pustily s novou vervou. Musejí se však vypořádat s jednou obtížnější otázkou: Ohrožují kryptoměny stabilitu finančního systému? Náš kryptoměnový „zátěžový test“ naznačuje, že pokud by bitcoin zkolaboval, přijdou jeho držitelé o stovky miliard dolarů, ale celkové dopady budou zvládnutelné. Je tu však jiné nebezpečí, které představují tzv. „stablecoiny“, což je zvláštní druh digitálního platidla, které je navázané na konvenční peníze.

Všechny sliby stability často vedou k finančním krizím. Banky nabízejí vklady, které lze kdykoli vybrat a zdánlivě jsou zcela bez rizika, zároveň jsou však kryté dlouhodobými, méně likvidními a riskantnějšími aktivy, a proto jsou zranitelné v situacích, kdy dojde k panice a lidé začnou vklady hromadně vybírat. V tom jsou stablecoiny podobné. Největší z nich – Tether – vydal tokeny za 62 miliard dolarů, které mají být směnitelné po dolaru za kus. Tyto tokeny ovšem byly – podle informací, které Tether zveřejnil v březnu letošního roku – kryty aktivy, z nichž jen pět procent tvořila hotovost či státní pokladniční poukázky. Nyní tvrdí, že tyto údaje brzy aktualizuje a že je vše „plně kryté rezervami“.

Většinou se jednalo o riskantnější aktiva – zhruba polovinu představovaly firemní dluhopisy. Hodnota stablecoinů vzrostla ze 14 miliard dolarů v srpnu 2020 na dnešních více než 100 miliard. Díky tomu zanechaly ve světových financích výraznou stopu. Pokud vyjdeme ze zveřejněných informací Tetheru, můžeme předpokládat, že všechny dohromady vlastní firemní dluhopisy za více než 30 miliard dolarů, což z nich podle JPMorgan Chase pravděpodobně dělá sedmého největšího investora do tohoto druhu aktiv v těsném závěsu za fondy, jako jsou Vanguard a BlackRock. Při odhadovaném koeficientu zadlužení 383 : 1 by Tether nedokázal splatit všechny své tokeny už při ztrátě pouhých 0,26 procenta. Tak malý polštář by regulátoři nedovolili žádné bance.

Jen málo stablecoinů zveřejňuje podrobnější údaje o svých rozvahách. Dokonce i informace od Tetheru jsou ve srovnání se standardem očekávaným od bank zanedbatelné. V únoru Tether přistoupil ve sporu s newyorským státním návladním na pokutu ve výši 18,5 milionu dolarů za to, že v roce 2018 uvedl trh v omyl, když uváděl nesprávné údaje o výši svého dolarového krytí a nepřesně informoval o převodu svých aktiv za 625 milionů dolarů na online obchodovací platformu Bitfinex. Dnes Tether tvrdí, že byly všechny prostředky splaceny a že „ctí veškeré zásady transparentnosti“.

Svobodné bankovnictví

Není divu, že Gensler označuje kryptoměny za Divoký západ. Někteří američtí zákonodárci přirovnávali stablecoiny k období tzv. „svobodného bankovnictví“ z 19. století, kdy americkou ekonomikou obíhaly soukromě vydávané bankovky s nejistým krytím a hodnotou. Přesnější přirovnání je však k fondům peněžního trhu, které vznikaly v 70. letech proto, aby se obešla pravidla omezující výnosy, které mohly banky vyplácet z vkladů. Poté, co se zavázaly, že udrží svou hodnotu ve výši jednoho dolaru na podílový list, zkolabovaly fondy peněžního trhu v roce 2008 při globální finanční krizi. Sanací z peněz amerických daňových poplatníků se podařilo zabránit rozprodeji jejich aktiv a zhroucení trhu s firemními dluhopisy, na nichž závisí reálná ekonomika. Kolaps stablecoinů by mohl vypadat podobně.

Regulátoři proto musejí pro stablecoiny rychle zavést podobná pravidla jako pro banky, požadovat transparentnost, likviditu a kapitálové rezervy. Ti, kdo tato pravidla nesplní, by měli být odříznuti od finančního systému, aby se zabránilo odlivu investorů do neregulovaného kryptoměnového ekosystému. Je dobře, že politici začali troubit na poplach, ale pokud budou stablecoiny dál růst, musejí vlády rychleji zakročit a zmírnit rizika.

Nabízí se lákavá možnost stablecoiny zcela zakázat, zvlášť pokud centrální banky uvedou na trh své vlastní digitální měny – stejně jako soukromé bankovky nahradily státní monopoly na fyzické peníze. Na druhou stranu však regulované soukromé stablecoiny mohou přinést jisté výhody – například usnadnit přeshraniční platby nebo umožnit provádění „chytrých kontraktů“. Regulátoři by měli povolit experimenty, jejichž cílem není jen obcházení finančních pravidel. Ale napřed musí zabránit přebalování rizik, s nímž už má svět velmi nepříjemné zkušenosti.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.