Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
S ruským velvyslancem ve Spojených státech Anatolijem Antonovem fakticky nikdo nemluví. Američtí politici i diplomaté jej bojkotují, ruský prezident ignoruje.
S nadsázkou to připomíná situaci československých komunistů před pádem režimu v roce 1989, kdy generální tajemník KSČ Milouš Jakeš v legendárním projevu z Červeného hrádku hovořil o tom, že je sám jako kůl v plotě.
Zkušený diplomat a bývalý náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov nyní zažívá podobné pocity. V Americe se s ním nebaví ani „klika od dveří“, jak přiznal v rozhovoru pro web Politico. Na jednání do Bílého domu nebo na americké ministerstvo zahraničí jej nezvou, nestýká se ani s americkými zákonodárci.
A nemluví s ním ani vládce Kremlu a jeho přímý nadřízený Vladimir Putin. Osobně jej Antonov viděl naposledy v roce 2017, když byl jmenován velvyslancem v Americe. Ruský diplomat je přitom považován za jestřába ruské zahraniční politiky, schvaloval obsazení Krymu před osmi lety a už v té době na něj uvalily sankce Kanada a EU.
Že nemá Antonov žádné přímé spojení na Putina v době největší evropské pozemní vojenské operace od roku 1945, bagatelizuje. Ruský systém vedení politiky a diplomacie podle jeho vysvětlení funguje odlišně. V případě potřeby má linku do Kremlu, byť ne přímo na nejvyššího šéfa.
Jeho slova ale vystihují myšlenkový svět současného vedení Ruska. Trvá na tom, že speciální vojenská operace na Ukrajině se daří podle plánu, odsuzuje současnou vlnu rusofobie na Západě a lituje postsovětského Ruska, jež „naivně uvěřilo“ západním zemím a sleduje, jak jeho postavení ve světě upadá kvůli nepřátelskému jednání Západu a NATO.
Podle něj je nutné změnit světový řád, který po rozpadu Sovětského svazu vytvořily Spojené státy a Severoatlantická aliance. Ukrajina by v budoucnu neměla být suverénním státem. Nyní ji Rusko podle velvyslance jen čistí od nacistů a chce zabránit tomu, aby se stala další kořistí NATO. Striktně odmítl, že by se ruští vojáci dopouštěli vražd civilistů v dobytých vesnicích a městech.
Antonov má složitou pozici na prestižním postu v hlavním americkém městě. V druhé polovině roku 2017, kdy byl jmenován velvyslancem, se ve Spojených státech řešila kauza ruského vměšování do amerických voleb, jež měla usnadnit, aby se do Bílého domu dostal Donald Trump. Rovněž v této době američtí politici o schůzky s ním nestáli. Zaměřil se na pořádání kulturních akcí v budově velvyslanectví.
V minulém roce si obě země na jaře vyhostily diplomaty, protože nový prezident Joe Biden před rokem Putina nazval zabijákem. V červnu se Antonov vrátil. Od té doby se značně zredukoval počet zaměstnanců ambasád v obou zemích. V Moskvě se na americkém velvyslanectví snížil počet lidí včetně personálu z 1200 na 130. Ve Washingtonu na ruské misi zbylo 170 diplomatů a dalších civilních zaměstnanců.
Rodák z Omsku tvrdí, že vztahy mezi oběma zeměmi nemohou být na tak nízké úrovni věčně. Je třeba jednat také o dalších otázkách, než je Ukrajina. Například o regulaci jaderných zbraní, ochraně klimatu nebo o globálním boji proti terorismu.
Bezpečnostní analytici varují, že je v současné době konfliktu na Ukrajině pro americké politiky i diplomaty krajně nebezpečné být viděn ve společnosti ruského velvyslance. Navíc západní diplomaté vnímají, že Antonov (případně jakýkoli jiný velvyslanec) má na dění v Kremlu minimální vliv a fakticky nedokáže ovlivnit chování ruského prezidenta. Stejně hodnotí i postavení ministra zahraničí Ruska Sergeje Lavrova.
Zástupce Ruské federace ve Spojených státech odmítl, že by byl Putin izolován od okolního světa. Ruský vůdce prý poctivě studuje veškeré zprávy, které dostává od různých zpravodajských služeb. Nicméně to nemůže odstranit problém, že zprávy jsou upraveny tak, aby obsahovaly, co chce novodobý Stalin slyšet.
Putinův vyslanec se vyjádřil k současné světové vlně rusofobie v oblasti sportu nebo kultury. „Jak je možné zrušit Puškina nebo Čajkovského? Nechápu, jak je možné všude smazat jakoukoli zmínku o Rusku,“ říká poslušný sluha Kremlu. Zopakoval, že největší chyba Ruska byla v tom, že chtělo Spojené státy považovat za přítele. Jako příklad zrady vnímá zmrazení ruských peněz v amerických a evropských bankách.
