Jako dva miliardáři na ovocném trhu

Bitva finančníků o nemovitosti v centru Prahy míří k soudu. Do sporu, který proti sobě nepřímo postavil Tomáše Rašku a Igora Rattaje, vplouvají další velké ryby

Jako dva miliardáři na ovocném trhu
Šéf skupiny Natland Tomáš Raška se ve sporu snaží využít svého postavení v případu zkrachovalé skupiny PSJ. | Tomáš Novák týdeník HROT

V nenápadném obchodním sporu nejde o miliardy a ani o tučný steak v podobě zázračné firmy. Hraje se o dvě nemovitosti v centru Prahy a celkový majetek ve vyšších desítkách milionů korun. Přesto dění kolem pražské společnosti Square Invest & Development (SID), která má v popisu práce investice a poradenství v oblasti nemovitostí a energetiky, přitahuje značné množstvých známých jmen.

Vyhrocený obchodní spor dvou známých finančníků – Tomáše Rašky, šéfa skupiny Natland, a horského investora s vazbami na J&T Igora Rattaje – se přesouvá k soudu. Pražský městský soud bude už 17. února rozhodovat o tom, která strana má pravdu, a tedy i blíže k zajímavému majetku.

Dědictví PSJ

O zárodku sporu psal týdeník Hrot již koncem loňského listopadu. Od té doby však nabral na obrátkách. Tím, kdo v tuto chvíli udává tón případu, je aktivistický finančník Tomáš Raška, expert na takzvaná distressed aktiva, firmy v problémech, soudní spory a insolvence, jež dnes tvoří část aktivit skupiny Natland.
„Hraje tvrdě, umí najít právní slabiny protivníka a pak na něj tlačí tak dlouho, až z něj něco vymačká. Ale v PSJ mu visí dost peněz, takže je to i hodně pragmatický krok,“ popisuje muž, který je blízko případu, ale nechtěl mluvit na jméno.

Sám Raška v případu nefiguruje přímo, a proto ho také nechce osobně komentovat. Jeho pozice je totiž přece jen složitější. Společnost SID je pohrobkem obří stavební skupiny PSJ stavaře a exmiliardáře Františka Vaculíka. Skupina je ale od roku 2019 v konkurzu, kam ji dohnaly značné dluhy a problematické projekty v Rusku, ale i v Česku. Mimo jiné známý pankrácký věžák V Tower. Výsledkem je kolaps skupiny čítající desítky firem s projekty v mnoha evropských zemích, se stovkami věřitelů a dluhy atakujícími devět miliard korun.

Raška do krachu kolabující stavební skupiny aktivně vstoupil, dnes má zásadní vliv na samotného Vaculíka a z pozice významného věřitele do značné míry kontroluje celý proces. Díky tomu jeho právníci vystupují i za nizozemskou PSJ Investors, která v SID drží 20 procent. Majetek SID dnes tvoří dvě lukrativní pražské nemovitosti – kancelářský dům na Ovocném trhu a činžák v Libni. Firma vznikla fúzí několika společností v roce 2017 a dnes má tři akcionáře. Kromě PSJ Investors vlastní 40 procent Slovák Ľubomír Baník a zbylých 40 procent Čech Jan Fischer.

Slovenská stopa

Přestože PSJ ve firmě drží menšinový podíl, podle dokumentů, které má týdeník Hrot k dispozici, v uplynulých letech do firmy poslala zhruba 3,5 milionu eur, bezmála sto milionů korun, které skončily v kapitálových fondech společnosti.

Proč Vaculík do vesměs neznámé společnosti, kde navíc držel jen minoritní podíl, pumpoval miliony eur a jaký měla firma SID v rámci skupiny PSJ vlastně účel, není jasné. Podle některých spekulací to souviselo s vybranými operacemi na Slovensku, jež chtěl Vaculík tak trochu odklonit od dění v hlavním koncernu PSJ, který už v té době prokazoval jistou dýchavičnost. A spojil se přitom s vlivnými Slováky, kteří mu byli schopni dopomoci k zajímavým projektům a veřejným zakázkám.

Spojkou Františka Vaculíka tehdy byl například vysoký slovenský úředník a manažer Ladislav Lazár, muž blízký Ficovu Směru, který svého času šéfoval například státnímu podniku Vodohospodářská výstavba. Vaculík měl za peníze získat v realitní společnosti z Ovocného trhu prioritní akcii, která by mu otevírala cestu k větší kontrole a také k přednostnímu právu na výplatu podílu ze zisku. Na tom se sice akcionáři dohodli už před lety, ve stanovách ale tento prvek chyběl. To měla upravit srpnová valná hromada společnosti. Avšak nestalo se tak. Proti vůli PSJ Investors se postavili oba společníci.

Rattaj na scéně

Srpnová valná hromada se také usnesla na zvýšení základního kapitálu firmy o 46 milionů korun. Ty měly posloužit k úhradě dluhu ve stejné výši. Do SID totiž zřejmě nepumpoval peníze jen Vaculík, desítky milionů do ní přitekly také ze Slovenska, přesněji řečeno z neprůhledné karibské společnosti Pealington International. Kdo za společností stál a k čemu peníze sloužily, není jasné, ale oprávněnost úvěru dnes nezpochybňují ani Raškovi advokáti. Na podzim se však majitelem pohledávky stala společnost Carepar Igora Rattaje, který ihned začal na firmu tlačit, aby ji vyplatila, nebo dala do zástavy některou z budov.

„Pohledávku jsem reálně koupil a má reálnou hodnotu, ke které se chci dostat. To je vše,“ uvedl v listopadu Rattaj a ani on se dnes k procesu nechce blíže vyjadřovat.
K navýšení kapitálu ale nedošlo, místo toho vedení firmy začalo chystat prodej budovy na Ovocném trhu. Z jeho výnosu chce firma Rattaje vyplatit.

Právě to ale napadá Raška prostřednictvím PSJ Investors u soudu. Raška se domáhá avizovaného navýšení kapitálu, změn stanov dle historických dohod a odstavení Fischera s Baníkem z rozhodování o společnosti. Jestli na to ale soud uslyší, se ukáže až příští týden. Mezitím se v zákulisí horečně vyjednává. Do sporu se podle několika zdrojů Hrotu vložil například někdejší mocný lobbista Roman Janoušek, dnes v přerušeném výkonu trestu kvůli zdravotním důvodům. Janoušek se dobře zná s oběma muži. S Tomášem Raškou z některých projektů z minulosti, s Rattajem v současnosti figuruje v lyžařském areálu ve Špindlerově Mlýně. Ale situaci se snažil uklidňovat i Patrik Tkáč, vládce skupiny J&T. Jak moc jejich přímluva do sporu zasáhla, není jasné. V tuto chvíli jsou ale představy obou stran příliš vzdálené.

Rozdílné představy

Podle některých zdrojů je Raška připraven svou pozici přepustit za více než pět milionů eur. V opačném případě nabízí protistraně, že společně s akcionáři navýší jmění a Rattaje vyplatí. O osudu nemovitostí chce pak rozhodovat společně, rád by měl také „last call“ v případě prodeje, tedy možnost nejvyšší nabídku dorovnat.
Pro Rattaje a jeho spojence, kterými jsou zřejmě i oba největší akcionáři, je však takový model nepřijatelný a jejich představy o Raškově „odstupném“ jsou řádově nižší.
„Raška do toho vletěl a porušil tím některé Františkovy dohody z minulosti, které ale nebyly právně úplně podchycené. Teď se podle jeho osvědčeného postupu pokusí vytlouct maximum. Třeba i u soudu, což se ale může vléct měsíce a výsledek je nejistý. Pro obě strany,“ shrnuje gros sporu dobře informovaný muž z okolí firem.

Mimosoudní dohodu Rattaj–Raška komplikuje i fakt, že oba muži se v byznysu příliš nemusejí. Ač oba aktivní lyžaři a milovníci hor (Rattaj byl šéfem svazu lyžařů na Slovensku, Raška zase velkým svazovým sponzorem v Česku), Raška slovenskému byznysmenovi dodnes nezapomněl, jak jej před sedmi lety vyšachovali ze špindlerovského areálu. Raška se totiž s Natlandem angažoval v menším areálu Stoh ve Svatém Petru. Ten se nakonec stal součástí velkého areálu ve Špindlerově Mlýně, avšak v konečné struktuře Melidy, která areál od roku 2012 provozuje, se na Rašku nakonec nedostalo. Polovinu firmy si rozdělil Rattaj s Romanem Janouškem a Tomášem Hrdličkou. Druhou polovinu pak investoři kolem Martina Romana. I proto to na usmíření na Ovocném trhu zrovna nevypadá a rozuzlení zřejmě naznačí až Městský soud v Praze 2.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní