Letecká doprava je jednou z největších obětí současné pandemie koronaviru. Nad Evropou létá jen deset procent letadel z obvyklého provozu. Země Evropské unie se teď snaží koordinovat postup, jak co nejrychleji postavit aerolinky na nohy. Samozřejmě s co největším důrazem na bezpečnost. Ministři dopravy jednotlivých států začali ve středu řešit, jak toho docílit.
Jedním z návrhů je udržovat rozestupy mezi cestujícími ponecháním prázdných prostředních sedadel ve všech řadách. Samotné aerolinky ale takovou možnost naprosto odmítají.
Lobbistická organizace Airlines for Europe (AfE), kterou založilo šestnáct velkých evropských aerolinií, napsala ministrům dopravy zemí EU dopis, ve kterém na ně apeluje, aby taková opatření odmítli. Jednak pro letecké společnosti není ekonomicky výhodné odbavovat letadla zaplněná jen z 66 procent, navíc to podle nich ani není účinná obrana proti šíření koronaviru. „Je to idiotský nápad, kterým se ničeho nedocílí,“ řekl k tomu dokonce šéf společnosti Ryanair Michael O'Leary.
Aerolinky Lufthansa a EasyJet už avizovaly, že prázdná sedadla jako dočasné opatření při nouzovém stavu přijmou, z dlouhodobého hlediska je to pro ně však nepřijatelné. Ostatně obě společnosti patří mezi aerolinky, které stojí za organizací AfE.
Dvanáct členských států EU – včetně České republiky –se prostřednictvím ministrů dopravy aktuálně snaží přesvědčit Evropskou komisi, aby aerolinkám byla dočasně zrušena povinnost vracet cestujícím peníze za zrušené lety. Ministři ve společném prohlášení navrhli, aby letecké společnosti mohly po dobu koronavirové krize místo toho vydávat vouchery. Při středečním jednání se ale proti tomu postavili ministři jiných států, podle kterých by změny pravidel mohly cestující rozčílit. O návrhu se má znovu jednat příští týden.
Aerolinky teď hrají o čas, většina z nich potřebuje alespoň v omezeném režimu začít létat co nejdříve. Kromě vládních představitelů jednotlivých států ale musí o bezpečnosti v letadlech přesvědčit i samotné cestující. A to nebude vůbec jednoduché.
Z průzkumu další lobbistické společnosti IATA totiž vyplývá, že až 40 procent lidí je ochotno počkat klidně až půl roku, než znovu usednou do letadla. Povinné bezpečnostní rozestupy by přitom podle ředitele IATA Alexandra de Juniaca znamenaly „konec levného létání“.
Dopady na letecký průmysl
• British Airways chystají masivní propouštění. O práci přijde 12 tisíc lidí, tedy až třicet procent zaměstnanců.
• Lufthansa chystá zkrácení pracovní doby dvěma třetinám zaměstnanců. S německou vládou jedná o pomoci v objemu devíti miliard eur (cca 245 miliard korun).
• Aerolinky SAS v březnu oznámily, že dočasně pošlou domů deset tisíc lidí, tedy 90 procent zaměstnanců. Pět tisíc lidí může přijít o práci.
• Norwegian Air zveřejnily černý scénář, při kterém jim v průběhu května může dojít hotovost. Chystají propustit 4700 zaměstnanců.
• Airbus se za první čtvrtletí dostal do čisté ztráty 481 milionů eur (13 miliard korun). Výrobní podnik zrušil celoroční výhled a nevyplatí dividendy.
• Ryanair zrušil všechny lety v dubnu a v květnu. Šéf irských aerolinek Michael O'Leary připustil, že společnost možná zruší až dvacet procent pracovních míst.
• EasyJet koncem března odstavil všechna letadla. Palubní posádky jsou doma a s pomocí britského vládního programu pobírají 80 procent mzdy.
• Skupina Smartwings Group odstavila 90 procent letadel. Se zaměstnanci jedná o zkrácení mezd, větší propouštění zatím nechystá. Aerolinky nicméně doufají, že jim pomůže česká vláda. Podle jejího šéfa Jiřího Šimáně by společnost potřebovala 1,5 až 2 miliardy korun.
