Jak vznikl moderní svět aneb Proč nás nečeká apokalypsa ani zářné zítřky

Jeden z nejvlivnějších českých rodáků Václav Smil popisuje v knize Velké proměny minulost i budoucnost světa a tvrdí, že je třeba se na globální oteplování adaptovat

Jak vznikl moderní svět aneb Proč nás nečeká apokalypsa ani zářné zítřky
ilustrační foto | Shutterstock.com

Lidé vždy rádi věštili budoucnost a různých předpovědí máme spoustu i dnes. Temně apokalyptických i těch, které lidstvu věští nejzářnější zítřky. Hvězda světové futurologie (za vystoupení si účtuje 50 až 75 tisíc dolarů) Ray Kurzweil tvrdí, že umělá inteligence bude za 23 let ode dneška výkonnější než všechny lidské mozky dohromady. Klíčové vědecké obory se díky tomu dostanou do bodu „singularity“, člověk splyne s počítačem, stane se géniem a – osvobozen od okovů tělesné existence – vyletí „do vesmíru rychlostí světla“.

Stanfordský biolog Paul Ehrlich zase už v roce 1968 přispěchal s prognózou, že „boj o výživu lidstva je ztracen“, a věštil, že „v sedmdesátých letech zemřou stovky milionů lidí hladem“. Jeho proroctví se jaksi nevyplnilo, a tak nedávno, již v éře globálního oteplování, přispěchal s ujištěním, že „nyní – poprvé – se jeví globální kolaps jako pravděpodobný“.

Čechokanaďan Václav Smil ve své nové knize Velké proměny (s podtitulem Jak se utvářel moderní svět) nepředpovídá apokalypsu ani zářné zítřky. O budoucnosti píše ve svých 78 letech skoro ostýchavě, velmi střízlivě a nepříjemně věcně: nepodaří se nám dostatečně rychle zastavit emise skleníkových plynů, a v příštích desetiletích nás proto kvůli globálnímu oteplování čeká „nevyhnutelná hospodářská, sociální a environmentální adaptace“.

Budoucnosti se ostatně věnuje jen poslední kapitola knihy. Předtím popisuje naši minulost, respektive poslední dvě staletí, během kterých se zrodil moderní svět. Vystudovaný biolog Smil je jedním z mála lidí, kteří dovedou o fungování světa přemýšlet skutečně komplexně – ve čtyřech desítkách knih, které vydal, se věnoval energetice, životnímu prostředí, zemědělství, demografii či zásadním technickým inovacím –, a Velké proměny jsou sumou toho, co celý život zkoumal. Jeho pohledu na minulost a budoucnost se díky tomu dá věřit.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit