Jak učit učitele

Martin Kozel byl odmala zapáleným skautem a už od druhé třídy chtěl být filmovým režisérem. Debut sice nepřišel, děti, a hlavně jejich budoucnost ale i tak ovlivňuje podstatným způsobem. Z nadačního dítěte České spořitelny se mu podařilo ve spolupráci s kolegou a harvardským absolventem Janem Strakou vykřesat samostatný projekt Učitel naživo, který před třemi lety vyletěl zpod ochranných křídel banky a teď už pevně stojí na svých nohách. Učitel naživo je ve vzdělávací komunitě dáván za příklad tolik potřebné inovace ve školství. 

I když Česká spořitelna zůstala hlavním donátorem, Martin Kozel spolu s Janem Strakou a Kryštofem Vosátkou, který má na starosti vztahy s partnery, (a samozřejmě s celou partou čítající dnes už 30 lidí) dokázali najít podporu i u dalších dárců z řad nadací i úspěšných podnikatelů. Ti všichni věří, že největší změnu a dopad na školství a potažmo společnost bude mít to, když se budou soustřeďovat na děti skrze učitele.  

Učitel naživo je především experimentem či jakousi laboratoří, která má být podhoubím pro systémovou změnu, po třech letech fungování má ale na kontě i desítky konkrétních příběhů učitelů, kterým zmírnil první „držkopády“ za katedrou. Před dvěma týdny poslanci po lítém boji kývli na jednodušší přístup odborníků bez pedagogického vzdělání do škol. Silným argumentem bylo také to, že současné pedagogické fakulty je na cvrkot ve třídě nedokážou připravit. Učitel naživo ukazuje, že pokud se vytvoří dobré podmínky, jde to i jinak.