Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Historie nemá čas na detaily a nikoho nebude zajímat, jak to tehdy v lednu 2023 s tou inflací bylo. Zda tam náhodou nehrálo při meziměsíčním nárůstu spotřebitelských cen o šest procent velkou roli to, že v prosinci doběhl u elektřiny Úsporný tarif, oproti němuž ceny elektřiny v lednu skokově vzrostly, protože od ledna platily takzvané cenové stropy.
Kdepak, detaily jsou pro fajnšmekry, do historických análů, časových řad a paměti národa vstoupí leda fakt, že meziroční nárůst cen byl v lednu léta Páně 2023 odporných 17,5 procenta, podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) dokonce 19,1 procenta, zatímco průměr za eurozónu byl podle bleskových odhadů Eurostatu 8,3 procenta, tedy ani ne polovina.
Periodicky se vynořující dobová připomínka, že „to by se s eurem stát nemohlo“, zcela opomíjí skutečnost, že mezi dvaceti členy eurozóny existovaly obrovské rozdíly, a to včetně spotřebitelských cen.
Historie, jako vždy soustředěná na „big picture“, a tedy průměr, ovšem sotva zaregistruje, že zatímco v některých zemích byla inflace docela přijatelně nízká, jako třeba ve Francii nebo ve Španělsku, jinde, například v Lotyšsku, byla zhruba čtyřnásobná.
Na jednotném trhu se společnou měnou by to málokdo očekával, ale pečlivý student hospodářských dějin asi poznamená, že ten trh nejspíš zas tak jednotný nebyl a že váha jednotlivých položek ve spotřebním koši byla taky hodně odlišná. Že někdo ceny stropoval a reguloval, jako by se nechumelilo, jinde k tomu přistupovali přece jen zdrženlivěji, a peněz na dotace v rozpočtu nemaje, doufali, že trh se nakonec uklidní.
Jako takové historické kameo s nádechem ironie se objeví zmínka o tom, kdo chtěl svým voličům dopřát levnou elektřinu, plyn, ba i kuřecí prsní řízky, jakýsi Orbán Viktor, rodák z vesničky u Budapešti. Regulace neregulace, rozpočet to nevydržel a taky měna se hroutila a nakonec to Viktor dotáhl na nejvyšší inflaci v Evropě. Za vším viděl sankce a bruselské šílenství, to je jasné.
Pravděpodobně si dějiny všimnou, že na tak velkou inflaci byla v lednu 2023 v Česku neobvykle vysoko národní měna, ale opět jen vysoce specializovaní vědátoři, trávící život hrabošením v digitálních archivech, budou schopni vysvětlit, proč to tehdy tak bylo.
Ve všech traktátech na dané téma se bude zmiňovat, kdo byl tehdy guvernérem České národní banky. Naopak ostatní radní, ať již o úrokových sazbách hlasovali jakkoli, budou ušetřeni. Vděk a pokora vůči dějinám mohou míti mnoho podob.
