Jak těžké je škrtnout 100 miliard?

Předseda ODS Petr Fiala tvrdí, že výpadek způsobený snížením daně z příjmu vykompenzuje redukcí výdajů státu. V praxi to nebude snadný úkol.

Je to téma, kterým v posledních dnech žije celá země. Štěpí na dva tábory politickou a mediální scénu, ekonomy i širokou veřejnost. První tábor tleská razantnímu poklesu zdanění fyzických osob, druhý tábor hovoří o rozpočtové nezodpovědnosti a zadlužování státu. Zatímco vládnímu hnutí ANO je – jak se zdá – úplně jedno, na kolik vzroste rozpočtový deficit a státní dluh, opoziční ODS chce (pokud ovšem vyhraje příští volby) pokles příjmů kompenzovat škrtáním ve státních výdajích.

Nebude tudíž marné podívat se, co tvoří výdaje státního rozpočtu a co by šlo škrtnout. Problém je, že toho moc není. Celkové výdaje státního rozpočtu loni dosáhly 1,5 bilionu korun (letošní čísla zdevastovaná koronavirem ponechme stranou). Zdaleka největší položkou byly důchody (472 miliard korun). Snižovat penze důchodcům? To je v Česku politická sebevražda.

Pravicoví politici rádi hovoří o snižování počtu státních úředníků. Za pokus to stojí, horší je to se snižováním jejich platů. To si dovolila jen vláda premiéra Petra Nečase (ODS) s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09). Vysloužila si za to upřímnou nenávist všech lidí, kterých se redukce platu dotkla. Trocha sarkasmu snad neuškodí, tak si položme otázku: Konal by se zásah na Úřadu vlády v červnu 2013, kdyby se platy vyšetřovatelů a státních zástupců místo poklesu dál navyšovaly?

Pojďme raději dál. Redukce výdajů na obranu? To se logicky nabízí, ale poškodí to naši pověst u spojenců v NATO – hlavně ve Washingtonu. Dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 26 miliard za rok? Stát je až moc štědrý, když platí většinu nákladů místo lidí a firem, ale když zátěž přenese na ně, budou nadávat. Pod škrtově atraktivní položkou investiční dotace se v praxi skrývá hlavně spolufinancování dotačních programů Evropské unie.

Několik podezřelých položek lze opravdu ve státním závěrečném účtu za rok 2019 nalézt. Tak třeba „podpora agropotravinářského komplexu“ ve výši přes 6,6 miliardy korun. Také dotace na jízdenky pro seniory a studenty by nemusela nutně být 75 procent, ale třeba 50. Pár miliard by se tím ušetřilo. Ale najít prostor ke škrtání v rozsahu 100 miliard ročně? To je nadlidský úkol.

Reálnější je jiná cesta. Zmrazit na několik let důchody a platy státních zaměstnanců, ale také platby zdravotním pojišťovnám a další zásadní výdajové položky. Při solidním růstu ekonomiky by se měl rozpočtový deficit postupně snižovat k nule. Okolo roku 2025 bychom měli mít rozpočet vyrovnaný a dluh redukovat, aby nás další ekonomická krize nezavedla na řeckou cestu.

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní