Jak smazat teroristu

„Ruce vzhůru! Ruce vzhůru!“ křičí ozbrojenec na zajatce s kápí na hlavě, který už má obě paže nad hlavou a přešlapuje, neboť zjevně neví, co by ještě měl udělat. Ozbrojenec svou oběť střelí, ta padne k zemi, načež ji zasype déšť kulek. „Svedl tě Satan,“ sdělí vrah mrtvému.

Donedávna by se o podobných brutálních činech nejspíš nikdo nedozvěděl. Jenže video, které tuto vraždu zachytilo, se v roce 2016 objevilo na facebooku. O rok později vydal Mezinárodní trestní tribunál (ICC) poprvé v dějinách zatykač, jenž se z velké části opíral o videa, která na sociálních sítích zveřejnili sami pachatelé válečných zločinů. Na jeho základě měl být zatčen libyjský vojenský velitel Mahmúd al-Warfallí. Je obviněný z toho, že právě on na zmíněném videu střílel, a navrch z dalších třiatřiceti vražd, k nimž došlo při v sedmi různých incidentech, jejichž videozáznam se objevil na facebooku. 

Přestože al-Warfallího teprve čeká soudní líčení před ICC v Haagu, zatykač vydaný na jeho hlavu představuje zásadní přelom. Poprvé v dějinách poslouží videa a fotografie zveřejněné na sociálních sítích nejen k tomu, aby přitáhla pozornost světa k válečným zločinům. Nyní může díky nim dosáhnout na pachatele spravedlnost. Odbornice na lidská práva z Leidenské univerzity Emma Irvingová napsala na blog: „Tohle je zlatý důl potenciálních důkazů.“ Ovšem využívání důkazů ze sociálních sítí s sebou nepřináší jen příslib spravedlnosti, ale také značné problémy.